Okružní linka metra v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m závorka |
m ČJ |
||
Řádek 61:
V říjnu 2006 se objevil v týdeníku [[Profit]] článek Petra Kučery doplněný mapkami z [[Metrostav]]u, které linku E neobsahovaly. Podle tohoto článku plány do vzdálenější budoucnosti nechce nikdo zveřejňovat za situace, kdy není zřejmý ani osud daleko bližších projektů. Podle tohoto článku se o okružní lince E uvažuje přinejlepším v časovém horizontu let 2030–2050 a pravděpodobnější je, že přednost dostanou nové tramvajové tratě.<ref>Petr Kučera: [http://www.profit.cz/clanek/na-okruzni-linku-zapomente.aspx Na okružní linku zapomeňte], Profit, 1. října 2006</ref>
V lednu 2008 zveřejnila [[idnes.cz]] článek, podle kterého se „podle některých plánů dopravních inženýrů“ má do roku 2100 počet stanic metra zvýšit ze současných 54 na 157, z toho 20 přestupních, a celkem by existovalo 7 tras. „Někteří dopravní inženýři“ v článku nebyli jmenováni, jako zdroj mapky sítě k roku 2100 byl uveden fanouškovský web Metroweb.cz a zkratka magistrátu bez odkazu na konkrétní zdroje. Okružní linka v tomto plánku nese písmeno E, písmenem F je označena linka vedoucí z Kobylis přes Malou Stranu a Barrandov na Zbraslav, písmeno G trasa z Řep do Malešic jako přímější alternativa linky A. Historik dopravy Pavel Fojtík k tomu uvedl, že jde spíše o sny a že takový rozvoj pražské metro nečeká. Architekt [[Vladimír Jirout]], který stál u zrodu plánů pražského metra, uvedl, že nutností je v budoucnu okružní trasa. Pražský radní pro dopravu [[Radovan Šteiner]] uvedl, že ve výhledech dopravních studií se po roce 2020 počítá s polookružní trasou E, která by spojila Pankrác přes Malou Stranu, Letnou a Palmovku s Jarovem, avšak není v územním plánu.<ref name="přestup 2008" /> Podobný článek zveřejnil v září 2008 Pražský deník. Zmínil, že
| příjmení = Brodníček
| jméno = Jan
|