Nestoriánství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie - datumy značka: editace z Vizuálního editoru |
Sloučení vícenásobně použitých identických referencí. |
||
Řádek 4:
== Vznik ==
Nestoriáni – [[Asyrská církev Východu]] patří do skupiny [[Starobylé východní církve|starobylých východních církví]], které se v pátém století oddělily od většinové oficiální říšské církve a vydaly se samostatnou cestou. Do této skupiny dále patří [[Syrská pravoslavná církev]], [[Koptská pravoslavná církev]], [[Etiopská pravoslavná církev]], [[Arménská apoštolská církev]] a [[Pravoslavná církev Indie]].<ref>FILIPI, Pavel, ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví'', Brno: CDK, 2001, {{ISBN|80-85959-80-1}}, 47.</ref> Tyto církve neuznaly výsledky 4. ekumenického koncilu v Chalkedonu – užívá se pro ně též názvu církve předchalkedonské. Vznik těchto církví je výsledkem [[Christologie|christologických sporů]] během 4. a 5. století, kdy se církev pokoušela formulovat [[vyznání víry]] podle antických kategorií.<ref name="#1">FILIPI, (2001), 47.</ref> Souborné označení církví – hé orthodoxos anatoliké ekklésia. Výraz orthodoxos je zde chápán v souvislosti s řeckým doxa, sláva.<ref>FILIPI, (2001), 19.</ref>
== Popis nauky ==
Na rovině dogmatické byl veden spor o vzájemný poměr dvou přirozeností Kristových, božské a lidské: v jakém smyslu byl [[Ježíš Kristus]] zároveň [[Bůh]] a zároveň člověk.<ref>FILIPI, (2001), 46</ref> Teologická škola antiochejská, jejímž žákem byl [[Nestorios]], patriarcha Konstantinopolský (428-431), rozlišovala božskou – Logos (slovo) a lidskou stránku Ježíše až k hranici její oddělitelnosti – [[Dyofyzitismus|dyofyzitismu]]. Na straně druhé stála teologická škola alexandrijská, mezi jejíž představitele patřil patriarcha [[Cyril Alexandrijský]], která byla názoru, že spojení obou je tak těsné, že je možné hovořit jen o ''jedné'' přirozenosti, a to boholidské. Mluvil o fyzickém sjednocení a ''o jedné přirozenosti Logu, které se stalo tělem''. Cyrilovu nauku následně rozvinul [[Eutychés]], opat kláštera u Konstantinopole, který spojoval obě přirozenosti navzájem tak, že lidská přirozenost byla božskou úplně pohlcena; tato nauka se označuje jako [[monofyzitismus]].<ref name="#2">FILIPI, (2001), 46.</ref>
Cyril napadl Nestoria v listě egyptským biskupům o Velikonocích roku 429, ujistil se podporou papeže [[Celestin I.|Celestina I.]] (422–432) a sestavil 12 anathematismů, které poslal jménem papeže Nestoriovi s výzvou, aby odvolal. Nestorios však sepsal 12 protianathematismů a získal na svou stranu byzantského císaře [[Theodosius II.|Theodosia II.]] (408–450), jehož přiměl, aby spolu se západořímským císařem [[Valentinianus II.|Valentinianem II.]] (425–455) svolal koncil. Teprve [[Chalkedonský koncil]] v roce 451 nalezl formuli, v níž je Kristus označen jako jediný ve dvou přirozenostech nesmíšeně, neproměnně, nerozděleně a nerozlučně (''asyntychós, atreptós, adiairetós, achóristós'').
Řádek 14:
== Efezský koncil ==
Třetí ekumenický koncil se sešel v [[Efez]]u na popud císaře [[Theodosius II.|Theodosia II.]] dne 22. června 431. Při zahajovacím jednání Nestorios a jeho přívrženci nebyli přítomni. Cyril Alexandrijský dal přečíst dogmatický list, který sepsal o hypostatické jednotě obou přirozeností v Kristu. Sto devadesát přítomných biskupů jej schválilo a podepsalo odsouzení Nestoria. Tím byl přijat titul Theotokos. Po několika dnech se dostavilo 43 antiochijských biskupů, kteří ustavili protisněm. Posléze zakročil císař a Nestorios i Cyril byli zatčeni. Nakonec se Cyril směl vrátit do Alexandrie, avšak Nestorios byl poslán do vyhnanství, kde kolem r. 451 zemřel. Jeho stoupenci založili církev, o jejíž síle svědčí živé mnišství, významná teologie školy v Seleukii a [[Nisibis]]. V 16. století se velké části nestorianismu sjednotily s Římem ([[chaldejský ritus|chaldejští]] a [[malabarský ritus|malabarští křesťané]]).<ref name="#3">FRANZEN, (2006), 68.</ref>
== Nestoriánské církve ==
=== Zapojení asyrské církve ===
Pojmem [[asyrská církev Východu]] označujeme skupiny syrských křesťanů v perské říši, kteří se v roce 410 prohlásili za nezávislou církev Východu pod jurisdikcí vlastního patriarchy se střediskem v perském hlavním městě Seleukii. Teprve v roce 486 se přihlásili k učení Nestoriovu.<ref
=== Nestoriánství v Číně ===
Řádek 28:
V textu Nestorios odmítá herezi, ze které je obviněn. Jeho popis Krista se podobá formuli [[Chalkedonský koncil|Chalkedonského koncilu]].
V antropologii je zvláštností nestoriánů odmítání dědičného hříchu: každý hřích je otázkou osobního selhání. Zvláštní úctu prokazují [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] nazývané Christotokos. Svátostí je sedm: [[křest]], [[eucharistie]], svěcení kněží, odpuštění hříchů, svěcení kvasu, svěcení oleje a [[kříže]]. Bohoslužebnou řečí je stará východosyrština. Uplatňuje se jen vokální hudební projev a chrámový prostor je zdoben pouze křížem.<ref
Mezníkem v moderních dějinách asyrské církve se stala tzv. [[asyrská genocida]]. V roce 1915 došlo v důsledku konfliktu mezi Osmanskou říší (tzv. mladoturky) a Ruskem ke genocidě příslušníků asyrské církve. Bylo zničeno klášterní město Kodshanes na jihovýchodním úpatí pohoří Hakkari a centrum nestoriánství v Urmihu (Ázerbájdžán). Asyřané vyhlásili téhož roku Osmanské říši válku. Po stažení ruských jednotek v roce 1917 hledali Asyřané pomoc u Britů v Iráku. Hlad, epidemie a válečné útrapy si vyžádaly život každého třetího Asyřana – na konci první světové války jich žilo už jen 50 000, přičemž z kněží a biskupů nepřežil téměř nikdo.
Dalším mezníkem se stal masakr nestoriánských Asyřanů v meziválečném Iráku v městečku Simel, nacházejícím se v iráckém [[Kurdistán]]u na trase mezi Mosulem a Zacho, a v třiašedesáti osadách v Dohúckém a Mosulském distriktu v období ode dne 7. do 11. srpna 1933. Počet obětí genocidy je odhadován na 600 (britský odhad podle Ronalda Stafforda) až 3 000 (asyrský odhad).<ref>KUMARASWAMY, P. R.: ''Islam and Minorities: Need for a Liberal Framework.'' Mediterranean Quarterly, 2007, ročník XVIII, č. 3, s. 94-109. ISSN 1303-5525.</ref> Mnoho Asyřanů v roce 1933 emigrovalo do francouzské Sýrie, zemi opouštěli po krátkodobém pobytu v uprchlickém táboře v Mosulu. Dne 7. září roku 1933 byl nestoriánský patriarcha donucen k emigraci ze země, vzdání se iráckého občanství a byl se svou rodinou přepraven na Kypr, odkud se přesunul do USA. Vlivem migrace vznikla početná skupina nestoriánů v USA, část jich odešla do Argentiny. Církev má v současnosti dva patriarchy - jeden žije v Morton Grove v [[Illinois]] ve Spojených státech a druhý sídlí v [[Bagdád]]u v Iráku. Dnes má nestoriánská církev v Iráku, Íránu a Sýrii asi 80 000 stoupenců, 5 000 v Indii a 25 000 v Americe.<ref
== Odkazy ==
|