Překryvný modul: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
== Praktické provedení ==
Kód DOSového programu obvykle spočívá celý v jednom souboru s příponou <tt>.[[EXE]]</tt>. V případě, že program obsahuje překryvné moduly, je v tomto souboru pouze základní část, která je v paměti trvale (součástí této základní části je i kód řídící práci s překryvnými moduly). Překryvné části kódu jsou umístěny v odděleném souboru, který má obvykle příponu <tt>.OVL</tt> či <tt>.OVR</tt>. Kromě základní techniky, kdy se tyto části pokaždé načítají z tohoto souboru na [[Pevný disk|disku]], se používal také způsob, ve kterém se tyto překryvné soubory z disku načetly do rozšířené paměti ([[Expanded memory|EMS]]); v ní program nemohl běžet přímo, ale čtení z ní je výrazně rychlejší než čtení z disku.
== Aplikace ==
Od roku 2015 je většina podnikových aplikací určena ke spuštění na platformách s virtuální pamětí. Vývojář na takové platformě může navrhnout program tak, jako by paměťové omezení neexistovalo, pokud pracovní sada programu nepřekročí dostupnou fyzickou paměť. A co je nejdůležitější, architekt se může soustředit na řešený problém, aniž by musel při návrhu nutit zpracování do kroků omezených velikostí překrytí. Návrhář tak může používat programovací jazyky vyšší úrovně, které neumožňují programátorovi velkou kontrolu nad velikostí (např. Java, C++, Smalltalk).
{{Autoritní data}}
| |||