Fyzikální veličina: Porovnání verzí

* '''''Skalární'' veličiny''' veličiny (tj. [[skalár]]y) jsou určeny svojí velikostí a [[Jednotka (fyzika)|jednotkou]], přičemž nezávisí na volbě [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]], v níž je daná veličina měřena. Příklad: [[hmotnost]], [[elektrický náboj]].

* '''''Vektorové'' veličiny''' veličiny (tj. [[vektor]]y) jsou určeny svojí velikostí, jednotkou a směrem. V písmu vyznačujeme vektorové veličiny buď '''tučně''' (boldface) anebo šipkou nad příslušným písmenem, např. <math>\mathbf{F}</math> nebo <math>\vec{F}</math>. Příklad: [[síla]], okamžitá [[rychlost]].

Ne nadarmo rozdělil [[René Descartes]] ve svém dualistickém světě všechny věci na „[[res cogitans]]“ a „[[res extensa]]“. Ona „rozprostraněnost“ děje se v [[varieta|prostoru]], jehož části věci zaujímají, a [[fyzikální prostor]] je onou dimenzí, kterou jako prvou uvykli jsme si měřit - zde rodí se takové pojmy jako „[[míra]]“ - ovšemže společně s [[čas]]em ([[metrum]]). [[angličtina|Anglický]] termín „quantity“ nám dosud připomíná, že se jedná o ten atribut [[hmota|hmoty]], který jsme schopni nějakým způsobem kvantifikovat, ohodnotit, tedy - přiřadit nějakou určitou hodnotu, podobně jako kupec přiřazuje finanční ohodnocení svému zboží.

Fyzikální veličiny, vyjadřující onu karteziánskou „rozprostraněnost“, označujeme jako veličiny '''extenzivní'''. Jejich typickou vlastností je jejich [[aditivnost]] – jednotlivé části dají celek, jehož velikost možno spočítat pouhým [[součet|sečtením]], a naopak celek je možno zase dělit na části. Typickými zástupci extenzivních veličin jsou charakteristiky prostoru ([[délka]], [[plocha]], [[objem]]), to, co „dělá hmotu hmotou“, tedy [[hmotnost]] atd. Například dvě [[těleso|tělesa]] o hmotnosti 1 [[kilogram|kg]] mohou dohromady vytvořit jedno těleso o hmotnosti 2 kg. Další jejich vlastností je, že je lze měřit „přímo“, resp. přímým srovnáním s nějakým vzorkem anebo vzájemně mezi sebou - například dvoumetrová tyč je stejně dlouhá jako vedle ležící dvě [[metr|metrové]], srovnané za sebou.

Naproti tomu např. u [[teplota|teploty]] nelze v žádném případě říci, že dvě tělesa o teplotě 50 [[Stupeň Celsia|°C]] dají dohromady jedno těleso o teplotě 100 °C. Dokonce si nepomůžeme ani vyjádřením teploty v [[kelvin]]ech nebo v jakékoli jiné [[teplotní stupnice|stupnici]] - zkrátka výsledné těleso po jejich spojení bude mít sice váhu danou součtem jejich vah, ale teplota tělesa nebude prostým součtem. Veličinu s takovouto vlastností – v tomto ukázkovém případě teplotu – nazveme veličinou '''intenzivní'''. Sice můžeme určit, které těleso je teplejší a které studenější, dokonce můžeme říci, že těleso 50 °C je o 20 °C teplejší než těleso s teplotou 30 °C, takže by někdo mohl říci, že teplotu teplejšího tělesa může dostat pouhým sečtením 30 °C + 20 °C = 50 °C, ale to na naši věci nic nemění (nutno rozlišovat teplotu jako stav tělesa a teplotní rozdíl, i když samotnou teplotu je také možno chápat jako rozdíl mezi měřenou teplotou a nějakým referenčním bodem). Určit danou teplotu číselně je obtížnější než v případě např. délky, neexistuje nějaké „přímé“ měřítko, se kterým by bylo možno nakládat tak jednoduše jako v případě veličin extenzivních. Proto takové veličiny musíme měřit nepřímo - oklikou přes nějakou jinou, extenzivní veličinu: například [[rtuťový teploměr|rtuťovým teploměrem]] měříme teplotu [[pacient|pacientova]] [[tělo|těla]] na základě měření [[objem]]u [[rtuť|rtuti]], která se [[tepelná roztažlivostroztažnost|tepelně roztahuje]].

Výše uvedený příklad také názorně ilustruje zásadní omyl, kterého se dopustíme, pokud řádně nerozlišíme různé veličiny jako [[teplota]] ([[stavová veličina]], intenzivní, nemožné sčítat) a [[teplo]] (množství [[tepalnátepelná energie|tepelné energie]], extenzivní veličina, možno sčítat). Je [[historie|historickým]] faktem, že fyzikové[[fyzik]]ové dlouho nebyli schopni tento rozdíl postřehnout: teprve jasné odlišení obou veličin umožnilo prudký rozvoj [[termodynamika|termodynamiky]] v [[19. století|devatenáctém století]], rozšíření [[parní stroj|parních strojů]] a nástup [[Industrializace|průmyslové revoluce]].

Otázkou je, jakou veličinou je [[čas]]:. časČas si plyne pořád, jak chce, a pro jeho zvláštnost se pro veličiny, s ním spojené, ujal zvláštní název: '''protenzivní'''.