Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí

Přidáno 47 bajtů ,  před 3 měsíci
doplnění
m (robot: přidáno {{Autoritní data}})
(doplnění)
[[Soubor:Slice earth.svg|náhled|Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu]]
 
'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' či '''Mohorovivoćova plocha diskontinuity''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|Česku]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita (geologie)|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
 
Z pohledu kyselosti [[magma]]t bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a zásaditým prostředím.