Perchta z Rožmberka: Porovnání verzí

Z doby Perchtina pobytu v [[Mikulov|Mikulově]] se dochovalo 32 dopisů, ve kterých se obrací na otce, a později i na bratry Jindřicha a Jana, se žádostí o pomoc, a to nejen morální, ale především finanční. Těchto dopisů nacházejících se v [[rožmberský archiv|rožmberském archivu v Třeboni]] si všiml historik a jezuitský kněz [[Bohuslav Balbín]] ([[1621]]−[[1688]]). Ten po přečtení smutných příběhů obsažených v Perchtiných dopisech nabyl dojmu, že právě tato šlechtična může být onou [[Bílá paní|Bílou paní pánů z Rožmberka]].<ref>''Cichrová K. et al.'' Jan z Rožmberka a Jiří z Poděbrad. In: ''Rožmberkové''. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Str. 128-131.</ref> Balbín dokonce „identifikoval“ její portrét mezi obrazy nacházejícími se v [[Obrazárna|obrazové galerii]] zámku v [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]]. Žena na tomto obraze je sice oblečená do bílých šatů, pocházejících však z doby mnohem pozdější, což si Balbín neuvědomil.<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 60-63.</ref> A tak listy [[Perchta z Rožmberka|Perchty Liechtensteinské z Rožmberka]] se staly základem tradičního spojení této šlechtičny s postavou rožmberské [[Bílá paní|Bílé paní]].