Seilern und Aspang: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Osobnosti rodu: dopl. |
|||
Řádek 22:
Zakladatelem rodu byl právník '''Jan Bedřich Seilern (1646–1715)''', který pocházel z [[Rýnská Falc|Falce]], kde také vstoupil do státních služeb, po konverzi na katolickou víru přešel do služeb [[Habsburkové|Habsburků]]. Získal důvěru císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] a rychle postupoval ve šlechtické hierarchii (rytíř 1684, říšský svobodný pán 1693, říšský hrabě 1712). Je všeobecně považován za autora textu tzv. [[pragmatická sankce|pragmatické sankce]], jednoho z nejdůležitějších dokumentů doby vlády [[Karel VI.|Karla VI.]] s dalekosáhlými důsledky.
Jan Bedřich Seilern neměl potomky a adoptoval svého synovce '''Jana Bedřicha Kicheliera (1675–1751)''', který pak převzal jméno Seilern i s hraběcím titulem, přičemž díky držbě statků v Korutansku užíval i jméno Aspang. Jan Bedřich II. Seilern působil v diplomacii, později byl dvorským vicekancléřem a jako první z rodu získal statky na Moravě – v roce 1724 koupil za 202 000 zlatých panství s hradem [[Lukov (hrad)|Lukov]]. V roce 1735 získal čestné dědičné hodnosti nejvyššího poštmistra v Mantově a [[Nejvyšší kuchmistr|nejvyššího kuchmistra]] v Korutansku. V další generaci vynikl v diplomatických službách jeho syn [[Kristian August Seilern|Kristián August]] (1717–1801), dlouholetý vyslanec u říšského sněmu a v Londýně. Ten také dalšími nákupy rozmnožil rodový majetek na Moravě ([[Starý Jičín]] 1772, [[Přílepy (okres Kroměříž)|Přílepy]] 1779), položil ale i základy vlastnictví v Rakousku (panství Litschau, 1763). Na moravských statcích se Kristián August zdržoval jen výjimečně, ale když odešel ze státních služeb do penze, nechal koncem 18. století postavit jako letní sídlo zámek v Kralicích na Hané a na lukovském panství [[Lešná (zámek, Zlín)|zámek Lešná]].
V první polovině 19. století se Seilernové potýkali s vyrovnávaním dluhů na panství Starý Jičín, později docházelo i ke štěpení majetku mezi početné potomstvo (například velkostatek [[Kurovice]] byl na přelomu 19. a 20. století rozdělen na šest dílů). Tehdy se Seilernové také aktivně zapojili do veřejného života na Moravě a tři členové rodu zasedali jako poslanci v [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]]. Z nich [[Karel Maxmilian Seilern-Aspang|Karel Maxmilián]] (1825–1905) obohatil díky sňatku rodový majetek o [[Milotice (zámek)|zámek Milotice]]. Správu Milotic pak převzal jeho syn [[Karel František Seilern]] (1852–1916), který se kromě výkonu poslaneckého mandátu na zemském sněmu zaměřoval i na podporu české menšiny ve Vídni.<ref>{{Citace periodika
Řádek 54:
Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je '''Jan Seilern-Aspang''' (* 1945). Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké [[Štípa|Štípě]].
== Majetek rodu v Čechách a na Moravě ==
[[File:Seilern-Aspang_(1).jpg|thumb|right|Hrobka Seilernů na hřbitově ve [[Štípa|Štípě]]]]
| |||