Wikipedie

Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rozsáhlé změny ve formátování. Přepracování tabulky o jednotkách aktivní zálohy. Aktualizace informací zejména v odstavci Výcvik. Přidání odkazů. Drobné úpravy.
značky: fbclid editace z Vizuálního editoru
m typogr., opr. ref.
Řádek 1:
[[Soubor:Aktivni zalohy ACR.jpg|thumb|Členové Aktivních záloh Armády České republiky na Šestém tankovém dni]]
[[Soubor:Příslušníci Aktivní zálohy .jpg|thumb|Četa AZ 41. mpr Žatec]]
'''Aktivní záloha''' – AZ, dříve též '''Aktivní záloha dobrovolná''' – AZD, je součástí ozbrojených sil [[Česko|České republiky]], které se zřizují na základě zákona číslo 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování ([[Branný zákon (Česko, 2004)|branný zákon]]). Příslušníci aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání – tak mohou kombinovat dvě povolání, vojenské i civilní.
Příslušníci aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání – tak mohou kombinovat dvě povolání, vojenské i civilní.
 
Aktivní záloha se využívá především pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo při vzniku nevojenských krizových situací – zejména k pomoci při živelních a ekologických pohromách.
Řádek 21 ⟶ 20:
 
== Výcvik aktivní zálohy ==
V&nbsp;prvním roce služby u&nbsp;aktivních záloh může na cvičeních strávit až 8 týdnů.<ref name=":0" />. Uchazeč o&nbsp;službu v&nbsp;aktivní záloze, který neprošel povinnou vojenskou službou, musí nejprve absolvovat Kurz základní přípravy v&nbsp;době trvání 4 týdnů. Kurz základní přípravy probíhá na Velitelství výcviku ve Vyškově na Moravě. Kurz základní přípravy je obdobou přijímače z dob základní vojenské služby. Do tohoto kurzu zpravidla, společně s uchazeči o službu v aktivní záloze, nastupují ti, kdo se přihlásili na dobrovolné vojenské cvičení.
 
Vojáci v aktivní záloze musí každý rok absolvovat vojenská cvičení v&nbsp;minimální celkové délce 7 dnů a maximální celkové délce 42 dnů za rok (výcvik je rozdělen do několika cvičení v různých termínech).<ref name="army.cz" /> Příprava předurčených rotmistrů, praporčíků a&nbsp;důstojníků se uskutečňuje ve Vojenské akademii Vyškov a&nbsp;v&nbsp;určených útvarech.<ref>Vojenská akademie – [http://www.vavyskov.cz/cs/content/velitelstvi-vycviku-%E2%80%93-vojenska-akademie Hlavní úkoly] {{Wayback|url=http://www.vavyskov.cz/cs/content/velitelstvi-vycviku-%E2%80%93-vojenska-akademie |date=20091211200154 }} – neplatný odkaz !</ref>
Řádek 31 ⟶ 30:
Systém záloh v&nbsp;[[Československo|Československé]], resp. Česko-slovenské, republice upraven branným zákonem ze dne 19.&nbsp;března 1920, č.&nbsp;193 Sb z.&nbsp;a&nbsp;n. Po skončení prezenční služby byli branci překládáni do zálohy, která se dělila na I. a&nbsp;II. zálohu. I.&nbsp;záloha měla za války doplnit aktivní armádu na válečný počet. Náleželi k&nbsp;ní záložníci až do konce 40.&nbsp;roku věku. II.&nbsp;záloha byla určena pro dobu války hlavně k&nbsp;strážní službě v&nbsp;týlu (dobově „v&nbsp;etapě a&nbsp;zápolí“) a patřili k&nbsp;ní záložníci od 41. – 50. roku. Ve II.&nbsp;záloze zůstávali do téhož věku zařazeni i&nbsp;příslušníci náhradní zálohy. Do náhradní zálohy přecházeli branci, kteří byli odvedeni nad počet, stanovený kontingentem branců, nebo ti, kteří byli prezenční službou hmotně poškozeni.
 
Příslušníci I.&nbsp;zálohy byli povinni vykonat čtyři cvičení ve zbrani: první dvě čtyřnedělní, druhá dvě třínedělní. Příslušníci náhradní zálohy vykonali o&nbsp;jedno čtyřnedělní cvičení více. Při zavedení nové výzbroje mohlo Ministerstvo národní obrany povolat podle potřeby příslušníky I.&nbsp;zálohy a&nbsp;náhradní zálohy k&nbsp;mimořádnému cvičení nejdéle čtyřnedělnímu. Za mimořádných okolností vláda mohla nařídit povolání příslušníků zálohy a&nbsp;náhradní zálohy k&nbsp;vykonání výjimečného čtyřnedělního cvičení ve zbrani.
Při zavedení nové výzbroje mohlo Ministerstvo národní obrany povolat podle potřeby příslušníky I.&nbsp;zálohy a&nbsp;náhradní zálohy k&nbsp;mimořádnému cvičení nejdéle čtyřnedělnímu. Za mimořádných okolností vláda mohla nařídit povolání příslušníků zálohy a&nbsp;náhradní zálohy k&nbsp;vykonání výjimečného čtyřnedělního cvičení ve zbrani.
 
Dobrovolnou brannou přípravu realizovaly občanské spolky, které se věnovaly výcviku s&nbsp;vojenskými prvky. Tato oblast ale netvořila součást systému podle branného zákona z&nbsp;roku 1920. Se vznikem [[Československo|Československé republiky]] začalo působit množství dobrovolnických vojenských útvarů, které prozatímně nahrazovaly vojsková tělesa pravidelné armády. Aktivně si počínali především členové tělovýchovné organizace [[Sokol (spolek)|Sokol]] a&nbsp;dělnických jednot. Největším dobrovolnickým útvarem se stala [[Slovácká brigáda]], jež působila od konce roku 1918 na jihovýchodní Moravě. K&nbsp;nejvýznamnějším útvarům patřily také čtyři pluky Stráže svobody. Dobrovolníci vykonali strážní úkoly v&nbsp;Praze i&nbsp;v&nbsp;řadě dalších měst a&nbsp;zajišťovali sporná území republiky (pohraniční oblasti českých zemí a&nbsp;Slovenska).
Se vznikem [[Československo|Československé republiky]] začalo působit množství dobrovolnických vojenských útvarů, které prozatímně nahrazovaly vojsková tělesa pravidelné armády. Aktivně si počínali především členové tělovýchovné organizace [[Sokol (spolek)|Sokol]] a&nbsp;dělnických jednot. Největším dobrovolnickým útvarem se stala [[Slovácká brigáda]], jež působila od konce roku 1918 na jihovýchodní Moravě. K&nbsp;nejvýznamnějším útvarům patřily také čtyři pluky Stráže svobody. Dobrovolníci vykonali strážní úkoly v&nbsp;Praze i&nbsp;v&nbsp;řadě dalších měst a&nbsp;zajišťovali sporná území republiky (pohraniční oblasti českých zemí a&nbsp;Slovenska).
 
V&nbsp;roce 1938 byla provedena mimořádná opatření v&nbsp;květnu a&nbsp;červnu 1938. V&nbsp;jejich rámci byl povolán 1.&nbsp;ročník I.&nbsp;zálohy (odvodní ročník 1935) a&nbsp;vybraní záložníci z&nbsp;ostatních ročníků. Při [[Mobilizace|mobilizaci]] v&nbsp;září 1938 byli povoláni záložníci, kteří k&nbsp;datu vyhlášení mobilizace nedosáhli 40 let věku a&nbsp;všichni mladší příslušníci I. zálohy. Ke [[Stráž obrany státu|Stráži obrany státu]], která v&nbsp;době mobilizace podléhala vojenskému velení, nastoupilo jisté množství dobrovolníků. Vojenskému velení podléhali v&nbsp;té době i&nbsp;členové spolků s&nbsp;branným zaměřením. Spolu s&nbsp;příslušníky Československé armády se podíleli na ostraze důležitých objektů v&nbsp;zázemí. MNO se v&nbsp;té době připravovalo také na příjem zahraničních dobrovolníků. Pro jejich výcvik byly na východě republiky zřízeny zvláštní výcvikové tábory.
Řádek 50 ⟶ 47:
 
=== Současnost ===
Obdoba nynějších aktivních záloh nebyla v&nbsp;branných systémech z&nbsp;let 1918–1989 známa. Současný systém [[Aktivní záloha|aktivních záloh]] začal vznikat v&nbsp;roce [[1999]], kdy tehdejší náčelník Generálního štábu [[armádní generál]] [[Jiří Šedivý (1953)|Jiří Šedivý]] povolal záložníky na první dobrovolná vojenská cvičení. V&nbsp;současnosti vůbec první dobrovolné cvičení vojáků v&nbsp;záloze proběhlo 11. – 15.&nbsp;října 1999 ve [[Vojenský újezd Brdy|VVP Jince]] na cílové ploše Bahna. Z&nbsp;účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivních záloh, kteří se podílejí na organizaci aktivních záloh mnohdy dodnes.<ref>[http://www.klub-vm.eu/{{Citace http://www.klub-vm.eu/]</ref>elektronického periodika▼
Obdoba nynějších aktivních záloh nebyla v&nbsp;branných systémech z&nbsp;let 1918–1989 známa.
| titul = Klub vojenského muzea na demarkační linii v Rokycanech
▲Současný systém [[Aktivní záloha|aktivních záloh]] začal vznikat v&nbsp;roce [[1999]], kdy tehdejší náčelník Generálního štábu [[armádní generál]] [[Jiří Šedivý (1953)|Jiří Šedivý]] povolal záložníky na první dobrovolná vojenská cvičení. V&nbsp;současnosti vůbec první dobrovolné cvičení vojáků v&nbsp;záloze proběhlo 11. – 15.&nbsp;října 1999 ve [[Vojenský újezd Brdy|VVP Jince]] na cílové ploše Bahna. Z&nbsp;účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivních záloh, kteří se podílejí na organizaci aktivních záloh mnohdy dodnes.<ref>[http://www.klub-vm.eu/ http://www.klub-vm.eu/]</ref>
| periodikum = www.klub-vm.eu
| url = https://www.klub-vm.eu/
| datum přístupu = 2022-03-18
}}</ref>
 
Útvary aktivních záloh začaly být soustavně budovány od roku 2002. V&nbsp;jednotlivých krajích vznikly krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k&nbsp;pomáhání při živelních pohromách a&nbsp;ochraně objektů důležitých pro obranu státu v&nbsp;rizikových situacích, např. při aktuální silné hrozbě teroristického útoku. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivních záloh u&nbsp;jednotlivých druhů vojsk (tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil atd.)
Řádek 57 ⟶ 58:
Oficiálně aktivní záloha vznikla na základě potřeb [[Armáda České republiky|Armády České republiky]] a&nbsp;zájmu vojáků v&nbsp;záloze o&nbsp;zařazení do jejích jednotek k&nbsp;1. lednu 2004. Dnem 1. ledna 2004 vzniklo 14 pěších rot (tehdy nazývaných strážních), v každém kraji České republiky jedna. Dále vznikaly a vznikají nové jednotky AZ i mimo tyto pěší roty.
 
S novou úpravou branné legislativy, respektive přijetím zákona č. 46/2016 o službě vojáků v záloze, výrazně vzrostl počet uchazečů o službu v AZ.<ref>Statistiky vývoje počtu osob v resortu MO v letech 1992-2021. Tabulka ukazuje i počet vojáků AZ. Ministerstvo obrany. [https://mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=129653 Dostupné online]</ref> V roce 2022 přesáhl počet příslušníků aktivní zálohy počet 3 600. V souvislosti s útokem vojsk Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně stoupnul počet uchazečů o službu v AZ. Zároveň s tím se zvýšil počet zájemců absolvování dobrovolného vojenského cvičení.<ref>O aktivní zálohy je až desetkrát vyšší zájem. ČT24. [https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3455118-cesi-se-hlasi-po-utoku-na-ukrajinu-do-armady-o-aktivni-zalohy-ma-zajem-az-desetkrat Dostupné online]</ref> <ref>Útok na Ukrajinu zvednul mezi Čechy zájem o službu v aktivních zálohách. Hospodářské noviny. [https://domaci.hn.cz/c1-67038650-utok-na-ukrajinu-zvedl-mezi-cechy-zajem-o-sluzbu-v-aktivnich-zalohach?fbclid=IwAR2HEPNWoP84KTO7tMCNpsg_ldZtSyrTMALEoQEd7VKkP777R4dBHFfsWgo Dostupné online]. článek pro předplatitele.</ref> <ref>Vstoupit do aktivní zálohy chce denně stovka Čechů. ČT24. [https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3453824-vstoupit-do-aktivnich-zaloh-chce-denne-stovka-cechu-jejich-pocet-vzrostl-po-invazi Dostupné online]</ref>
 
{| class="wikitable"
|+Seznam jednotek Aktivní zálohy <ref>Seznam jednotek AZ a odkazy na jejich internetové stránky. Army.cz. [https://aktivnizaloha.army.cz/jednotky-az Dostupné online]</ref> <ref>Aktivní záloha AČR – Jednotky Aktivní zálohy, cit. 2009-06-30, [https://www.acr.army.cz/aktivni-zaloha-6831/ Dostupné online] [https://web.archive.org/web/20160316101031/http://www.acr.army.cz/aktivni-zaloha-6831/ Archivováno] 16. 3. 2016 na [[Internet Archive|Wayback Machine]].</ref> <ref>Počet vojáků v aktivní záloze - O aktivní zálohy je až desetkrát vyšší zájem. ČT24. [https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3455118-cesi-se-hlasi-po-utoku-na-ukrajinu-do-armady-o-aktivni-zalohy-ma-zajem-az-desetkrat Dostupné online]</ref>
! colspan="3" |Jednotky AZ u útvarů AČR a organizací MO
|-
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Aktivní_záloha_ozbrojených_sil_České_republiky“