Komplexní číslo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Definice pomocí uspořádaných dvojic: typo (matematické konstanty dle normy kolmým písmem)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 41:
== Důvody pro zavedení komplexních čísel ==
=== Historie ===
Už perský matematik [[Al-Chorezmí]] (asi 820) poznamenal, že některé kvadratické rovnice nemají reálné řešení, čehož si patrně byli vědomi i jeho předchůdci z Indie. Ačkoliv z dnešního pohledu se takové rovnice považují za řešitelné v komplxením oboru, toto samo o sobě, jako motivace pro zavedení komplexních čísel, nestačilo. Prvními, kdo z dnešního pohledu použili komplexní čísla byli [[Scipione del Ferro]] a [[Niccolò Fontana Tartaglia]] (kolem 1530), kteří nezávisle na sobě navrhli metodu na řešení [[kubická rovnice|kubické rovnice]], která, ačkoliv je stále zajímala pouze reálná řešení, vyžaduje jako mezivýpočet použití komplexních čísel. Tartaglia metodu nejprve držel v tajnosti, ale podělil se o ni později, pod slibem mlčenlivosti, s italským matematikem [[Girolamo Cardano|Gerolamem Cardanem]]. Ten ji spolu s metodou pro řešení [[kvartická rovnice|kvartické rovnice]], objevenou jeho žákem [[Lodovico Ferrari|Lodovicem Ferrarim]], též využívající komplexní čísla, publikoval v knize [[Ars Magna]] (1545), přičemž uvedl, že del Ferro řešení nalezl dříve, než Tartaglia. [[René Descartes]] zavedl [[1637]] označení reálné a imaginární číslo a z jeho práce plyne geometrická interpretace komplexních čísel. Zajímavé výsledky zkoumání těchto „neskutečných“ čísel ukázal [[Leonhard Euler]] a komplexní čísla rigorózně zavedl francouzský matematik [[Augustin Louis Cauchy]] (1821) a nezávisle na něm [[Carl Friedrich Gauss]] (1831).
 
=== Matematická motivace ===