Punta Sorapiss: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka: „{{infobox - hora}} {{pracuje se}}“ značka: příliš krátký článek |
založení |
||
Řádek 1:
{{infobox - hora}}
'''Punta Sorapiss''' (ladinsky '''Sorapìs''') je hora o nadmořské výšce 3205 m n. m. nalézající se v [[Dolomity|Dolomitech]] v italské provincii [[Belluno]] jihovýchodně od města [[Cortina d'Ampezzo]]. Tvoří nejvyšší vrchol horské skupiny [[Sorapiss]].
== Poloha a okolí ==
Punta Sorapiss tvoří srdce skupiny Sorapiss. Z vrcholu se táhnou hřebeny do tří světových stran. Na severu se hřeben táhne až k [[Dito di Dio]] (italsky Boží prst), výrazné skalní jehle, která je spolu s jezerem [[Lago di Sorapiss]] v popředí nejznámějším motivem fotografií z horské skupiny Sorapiss. Na východě hřeben pokračuje přes [[Monti della Caccia Grande]] (3023 m) a stejnojmenné sedlo na sousední vrchol [[Tre Sorelle]] (3005 m). Západně a jihozápadně od Punta Sorapiss se nacházejí další dva známé vedlejší vrcholy, [[Fopa di Matia]] (3155 m) a [[Croda Marcora]] (3154 m). Na všech stranách masivu se nacházejí impozantní skalní stěny. Na severu se nacházejí zbytky tří ledovců - Ghiaccaiao Occidentale, G. Centrale a G. Orientale.
== Alpinismus ==
První výstup na Punta Sorapiss uskutečnili 16. září 1864 Paul Grohmann a horští vůdci z Cortiny Francesco Lacedelli a Angelo Dimai. Po dvou neúspěšných pokusech kvůli povětrnostním podmínkám zvolili výstup od západu přes Fopa di Matia a sestupovali dnešní normální cestou. V té době se uváděla výška vrcholu 3310 m, což z Punta Sorapiss činilo čtvrtou nejvyšší horu Dolomit po [[Marmolada|Marmoladě]], [[Cimon della Pala|Cimonu della Pala]], který byl rovněž chybně odhadnut, a [[Antelao]].
== Výstupy ==
Výstup na vrchol se obvykle uskutečňuje z [[Rifugio San Marco]] (1823 m) nad [[San Vito di Cadore]]. Za 2¼ hodiny se přes [[Forcella Grande]] dostanete na [[Bivacco Slataper]] (CAI, cca 2600 m), poslední základnu před výstupem na vrchol. Pak se jde po stopách přes suť ke vchodu ve výšce 2760 m. Lezení v I. a II. Po celkem pěti hodinách se po krátkém sestupu do úzkého sedla konečně dostanete na vrchol. Klíčovou pasáž (III) tvoří komín se svěrným blokem v první polovině trasy. Sestup vede po výstupové trase. Navzdory jižní expozici není firn neobvyklý, zejména v oblasti vstupu. Kromě toho je trasa považována za rizikovou z hlediska skalního řícení.
Samotný vrchol zatím nebyl zpřístupněn via ferratou, ale lze jej obejít v rámci rozsáhlé túry. Jako výchozí bod se doporučuje [[Rifugio Vandelli]] u jezera [[Lago di Sorapiss]] (1928 m), odkud lze masiv obejít za jedenáct až dvanáct hodin po třech trasách via ferrata (proti směru hodinových ručiček: [[ferrata Francesco Berti]], [[ferrata Carlo Minazio]] a Via [[ferrata Alfonso Vandelli]], obtížnost D). Dva bivakovací boxy slouží jako opěrné body na cestě.
== Literatura ==
* Richard Goedeke & Hans Kammerer: 3000er der Dolomiten. Die Normalwege. J. Berg Verlag, München 1993, S. 139 ff. ISBN 978-3-7079-0606-6.
* Paul Grohmann: Wanderungen in den Dolomiten. Verlag von Carl Gerold’s Sohn, Wien 1877, S 150 ff.
* Horst Höfler & Paul Werner: Klettersteige Dolomiten. Mit Vicentiner Alpen, Brenta und Gardaseebergen. Bergverlag Rother, München 2000, S. 142. ISBN 3-7633-3096-8.
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Sorapiss}}
* [http://www.3000dolomiti.it/dolomiti/cima-3000-dolomiti.asp?idc=50 Punta Sorapiss bei 3000 delle Dolomiti] (italienisch)
* [https://www.youtube.com/watch?v=6-IqlsRyrL4 Výstup normální cestou – CAI-Video]
== Reference ==
<references />
{{překlad|de|Punta Sorapiss|213828038}}
[[Kategorie:Sorapiss]]
| |||