Verze z 18. 10. 2021, 14:48 editovat Jurkij (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 37 525 editací zs ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 3. 2022, 14:49 editovat zrušit editaci Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 670 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 9: Již v roce [[1315]] musel Kryštof prchnout ze země, neboť vyšly najevo jeho snahy o získání trůnu. Přesto po smrti svého staršího bratra, krále Erika Menveda ([[13. listopad]]u [[1319]]), který ještě na smrtelné loži varoval před tím, aby mu byla předána vláda, se v roce [[1320]] stal – jako jediný právoplatný následník – panovníkem zadlužené a vnitřními rozpory zmítané země. Aby toho dosáhl, musel podepsat závazek, kterým většinu reálné vlády předal do rukou bohaté šlechty a biskupů a zavázal se splatit dluhy vzniklé za Erika Menveda. Svými značnými aktivitami v severním Německu si Kryštof zajistil silný politický vliv. Získání pozice ~~lenníka~~leníka bylo však tak nákladné, že král musel (nelegálně) stanovit v zemi nové [[daň\|daně]]. Vedlo to ke vzpouře a povstání v [[Jutsko\|Jutsku]] a [[Fyn\|na ostrově Fyn]]. V té situaci roku [[1326]] se musel Kryštof opět zachránit útěkem z Dánska. Přes obrovskou půjčku a ozbrojený pokus navrátit se král odpor nepřekonal a musel se vrátit do Německa; jeho vláda byla přerušena na tři roky. Na trůn dočasně nastoupil jedenáctiletý [[Valdemar III. Dánský\|Valdemar III.]] V roce [[1329]] využiv neshod mezi jinými uchazeči o vládu se Kryštof vrátil na trůn. Byl však králem pouze podle jména, reálnou vládu nikdy nezískal – ta zůstala v rukou věřitelů (především holštýnských hrabat Gerharda a Johanna) – a nezbavil se ani svého obrovského dluhu.

Kryštof II. Dánský: Porovnání verzí