Romedius Konstantin z Thun-Hohensteinu: Porovnání verzí

Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinů]], který od 17. století vlastnil rozsáhlé statky v Čechách. Patřil k početnému potomstvu hraběte [[Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu|Jana Zikmunda Thun-Hohensteina]] (1594–1646) a jeho třetí manželky hraběnky Margarety Anny, rozené z [[Oettingenové|Oettingen-Baldern]]. Po úmrtí otce zdědil z rodového majetku panství Choltice, dětství ale strávil v [[Děčín]]ě spolu s matkou, která též zajišťovala poručnickou správu po dobu jeho nezletilosti, spoluporučníkem byl také Romediův starší nevlastní bratr [[Salcburské knížecí arcibiskupství|salzburský arcibiskup]] [[Guidobald Thun-Hohenstein]] (1616–1668). V roce 1665 byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komořím]], poté se zúčastnil [[Rakousko-turecká válka (1663–1664)|válek proti Turkům]] a později se stal [[Tajný rada|tajným radou]]. V letech 1684–1688 byl hejtmanem [[Chrudimský kraj|chrudimského kraje]]<ref>SEDLÁČKOVÁ, Helena: ''Krajští hejtmané v Čechách 1537–1848'' (disertační práce); [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]], Praha, 2016; s. 241</ref> a nakonec byl v roce 1689 jmenován jedním z [[Místodržící (zemský správce)|místodržících]] Českého království. Zemřel v Salzburgu, kde pobýval u svého mladšího bratra, salzburského arcibiskupa [[Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna|Jana Arnošta Thun-Hohensteina]] (1643–1709).