Sbor pověřenců: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m prohození šablon
Řádek 6:
Od [[7. únor|7. února]] [[1945]] do [[18. září|18. září]] obnovil svoji činnost na osvobozeném území – jeho sídlo tehdy bylo v [[Košice|Košicích]], později v [[Bratislava|Bratislavě]]. Třetí sbor měl 10 členů, čtvrtý a pátý 12 členů.
 
Poválečný Sbor pověřenců začal pracovat 18. září v [[Bratislava|Bratislavě]]. V jeho čele stála od té doby konkrétní osoba – Předseda ZP (první byl [[Karol Šmidke]], poté v letech [[1946]]–[[1950]] [[Gustáv Husák]]). První poválečný (tedy šestý) ZP nebyl volen, ale obsazen paritně zástupci Demokratické strany a [[Komunistická strana Slovenska (1939)|Komunistické strany Slovenska]]. Jeho činnost velmi omezila tzv. [[třetí pražská dohoda]], která rozhodla, že bude podřízen vládě [[Československo|Československa]].
 
Po [[demokratických volby|volbách]] v roce [[1946]] SNR [[14. srpen|14. srpna]] [[1946]] vytvořila nový ZP (v technickém pořadí sedmý, osmý atd.) v čele s [[Gustáv Husák|Gustávem Husákem]] a v podobě, kterou zavedl [[Košický vládní program]]. Byla to, zjednodušeně řečeno, slovenská vláda s velmi omezenými pravomocemi. Z československého hlediska šlo o projev asymetrické výkonné moci, neboť v [[Čechy|Zemi České]] a [[Země Moravskoslezská|Zemi Moravskoslezské]] obdobné orgány vytvořeny nebyly. Počet členů byl 13. Po komunistickém převratu v únoru [[1948]] [[Gustáv Husák]] pověřence za Demokratickou stranu (řádně zvolených ve volbách) vyloučil s odůvodněním, že se demise [[ministr]]ů jejich strany týká i jich. Dne [[6. březen|6. března]] [[1948]] tedy nastoupil nový komunistický (v pořadí již devátý) ZP. Měl 12 členů. Brzy ho vystřídal desátý ZP, který vládl od června [[1948]] až do prosince [[1954]], který měl 13 členů, a v jehož čele od května [[1950]] už stál [[Karol Bacílek]], od září [[1951]] J. Ďuriš a od ledna [[1953]] [[Rudolf Strechaj]], který potom zůstal předsedou ZP až do jeho zániku.