James Scott, vévoda z Monmouthu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
interwiki
Nikos (diskuse | příspěvky)
Řádek 3:
James Scott, vévoda z Monmouthu se narodil v roce [[1649]] jako nemanželský syn pozdějšího anglického krále [[Karel II. Stuart|Karla II.]] a jeho milenky [[Lucie Walterová|Lucie Walterové]], což byla dcera královského [[plukovník]]a z [[Pembrokeshir]]u. V době Jamesova narození žil jeho otec Karel II. ve vyhnanství a v [[Anglie|Anglii]] vládl [[Oliver Cromwell]]. James vyrůstal v domácnosti své matky, která byla rovněž emigrantkou z Anglie. Když bylo Jamesovi sedm let, rozhodla se jeho matka k návratu do rodné země, ale tam byla i se synem zatčena a uvězněna. Po čase byli oba z Anglie vyhnáni a synovi výchovy se ujal jeho otec. James byl svěřen do péče jednoho Karlova spolehlivého vojáka a dostal nové jméno Croft. Kolem roku [[1659]] poslal Karel II. Jamese ke dvoru svého bratrance [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] do [[Francie]], kde se mladý James Croft seznámil s dvorskými zvyky a šlechtickým způsobem života. Po smrti [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]] byl roku [[1660]] konečně povolán zpět do své země i král Karel II. a svého prvorozeného syna brzy přizval na svůj nový královský dvůr v Londýně.
== Milovaný syn ==
James byl velmi pohledný a šarmantní mladík, skvělý sportovec a milovník lovu. Král byl tímto svým nejstarším synem nadšen a měl ho ze všech svých dětí nejraději. Jmenoval Jamese vévodou z Monmouthu, udělil mu [[Podvazkový řád]] a snažil se mu zajistit čestné akademické tituly v [[Oxford]]u a [[Cambridge]]. James ale po svém otci touhu po vzdělání nezdědil. Víc se věnoval plesům, zábavám a sportovním utkáním. Za manželku si vzal bohatou skotskou dívku Annu Scottovou, dceru [[hrabě]]te z [[Buccleuch]]u a po sňatku přijal její jméno. Od té doby se nazýval James Scott, vévoda z Monmouthu. Se svou ženou měl třisedm děti, ale manželství příliš šťastné nebylo. James si s chutí užíval postavení dvořana, měl řadu milenek a vedl divoký a nevázaný život.
 
== Válečník ==
James Scott, vévoda z Monmouthu se v několika válkách osvědčil jako statečný důstojník. V první válce s [[NIzozemí|Nizozemskem]], v letech [[1664]] – [[1667]], sloužil jako dobrovolník u námořnictva pod velením svého strýce [[Jakub II. Stuart|Jakuba Stuarta, vévody z Yorku]]. Roku [[1672]] se aktivně účastnil i [[Druhá nizozemská válka|druhé nizozemské války]], tentokrát na souši, když velel anglické brigádě při dobývání [[Maastricht]]u. Karel II. udělil následně svému synovi výnosný úřad [[Master of Horse]] a jmenoval jej generálním kapitánem královských pozemních vojsk. V té době také stále víc sílil politický tlak na Karla II., aby svého nemanželského syna prohlásil [[vévoda z Walesu|vévodou z Walesu]] a učinil z něj následníka trůnu. Karel II. totiž dosud neměl žádné manželské děti a následníkem trůnu byl tedy jeho bratr [[Jakub II. Stuart|Jakub Stuart, vévoda z Yorku]]. Problém byl ovšem v tom, že Jakub byl [[katolictví|katolík]] a po smrti své první ženy se navíc oženil s katolickou princeznou [[Marie Beatrice d´Este|Marií Beatrice d´Este]], což bylo v převážně [[protestantismus|protestantské]] Anglii něco neslýchaného. Jakub musel kvůli přestoupení ke katolicismu složit všechny své funkce a odejít do [[Skotsko|Skotska]]. Karel II. ale svého bratra z následnictví nikdy nevyloučil.