Standard definuje asynchronní sériovou komunikaci pro přenos dat. Pořadí přenosu datových [[bit]]ů je od nejméně významného bitu ([[Nejméně významný bit|LSBLSb]]) po bit nejvýznamnější ([[MSB|MSb]]). Počet datových bitů je volitelný, obvykle se používá 8 bitů, lze se také setkat se 7 nebo 9 bity. Logický stav „0“/„1“ přenášených dat je reprezentován pomocí dvou možných úrovní napětí, které jsou bipolární a dle zařízení mohou nabývat hodnot ±5 V, ±10 V, ±12 V nebo ±15 V. Nejčastěji se používá varianta, při které logické hodnotě 1 odpovídá napětí −12 [[Volt|V]] a logické hodnotě 0 pak +12 V. Základní tři vodiče rozhraní (příjem [[RxD]], vysílání [[TxD]] a společná zem [[GND]]) jsou doplněny ještě dalšími vodiči sloužícími k řízení přenosu (vstupy [[DCD]], [[DSR]], [[CTS]], RI, výstupy [[DTR]], [[Ready To Send|RTS]]). Ty mohou a nemusí být používány (zapojeny), nebo mohou být použity pro napájení elektronických obvodů v zařízení, jako je například [[počítačová myš]]. Výstupní elektronika je vybavena ochranou proti [[zkrat]]u, kdy po překročení [[Elektrický proud|proudu]] 20 m[[Ampér|A]] proud již dále neroste.
