Menorca: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: Během doby bronzové a doby železné existovala zde Talajotická kultura, + odkazy
odkazy
Řádek 22:
| obyvatelé aktuální k = 2017
| používané jazyky = [[katalánština]]
| největší město = [[MahonMaó-Mahón]]
}}
'''Menorca''' je [[Španělsko|španělský]] ostrov v západním [[Středozemní moře|Středomoří]], po [[Mallorca|Mallorce]] druhý největší ostrov souostroví [[Baleáry]] a [[Seznam ostrovů Středozemního moře|12. největší]] ve Středozemním moři. Je asi 50 km dlouhý a asi 16 km široký. Má rozlohu 668 km². V roce 2017 zde žilo přes 91 000 obyvatel. Hlavním městem je [[Maó-Mahón]].
 
== Geografie ==
Menorca, ostrov o rozloze 701 km², se nachází v samém srdci západního Středomoří, téměř ve stejné vzdálenosti od africké, italské a iberské půdy a je nejsevernější z Baleárských ostrovů. Je tu zastoupena většina ekosystémů[[ekosystém]]ů typických pro tento region, s výjimkou řek a hor. Žije tu mnoho [[Endemit|endemických druhů]].
 
[[Podnebí|Klima]] na Menorce je [[Středozemní podnebí|typicky středomořské]], s průměrnými ročními teplotami 16,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm; prší především na podzim a deště mají přívalový charakter.
 
== Jméno ==
Řádek 37:
Během [[Doba bronzová|doby bronzové]] a [[Doba železná|doby železné]] na ostrovech Menorca a [[Mallorca]] existovala [[Talajotická kultura]], po které zde zůstaly kamenné [[Megalit|megality]].
 
Ve [[starověk]]u ostrov patřil nejprve [[Kartágo|Kartágu]] a potom [[Starověký Řím|Římu]]. V 5. století byl dobyt [[Vandalové|Vandaly]] a na konci 8. století [[Arabové|Araby]]. Od 13. století byl pod vládou [[Aragonské království|Aragonie]], jež se později stala částí [[Španělsko|Španělska]]. V roce [[1708]] byl osazen [[BritovéKrálovství Velké Británie|Brity]], kteří ho udrželi 70 let, s výjimkou let [[1756]]–[[1763]], kdy byl obsazen [[FrancieFrancouzské království|Francií]]. V roce [[1782]] byl obsazen Španělskem a v roce [[1798]] opět Brity. Od roku [[1803]] je součástí Španělska.
 
Za [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] zůstala jako jediný ostrov [[Baleáry|Baleár]] věrná [[Druhá Španělská republika|republikánům]], kteří se z ní následně pokusili vést [[bitva o Mallorcu|kampaň za dobytí celého souostroví]]. V srpnu 1936 zahájili z Menorcy ofenzívu: vylodili se [[Mallorca|Mallorce]] a dočasně dobyli [[Ibiza|Ibizu]], nicméně navzdory výrazné početní převaze v lidech utrpěli zdrcující porážku od spojených frankisticko-italských sil, které měly drtivou převahu na moři a postupně díky [[Aviazione Legionaria|italskému letectvu]] anihilovaly [[Letectvo Španělské republiky|republikánské letectvo]] v oblasti a ovládly i vzduch. Poté zůstávala Menorca v izolaci jako jediný republikánský ostrov Baleár – frankisté o ni s výjimkou občasného bombardování nejevili zájem až do února 1939, kdy ji bez boje obsadili (čemuž podobně jako v [[Madrid]]u předcházely krvavé boje uvnitř republikánské posádky o to, zda bude o ostrov bojovat, či zda kapituluje).
 
== Obce na Menorce ==