Invaze do Portugalska (1807): Porovnání verzí

Portugalské království bylo již od [[středověk]]u tradičním spojencem [[Anglie]]. Od Francouzské revoluce bylibyly Francie a Velká Británie ve válce a Portugalsko podporovalo Velkou Británii, což vyústilo v tzv. [[Pomerančová válka|Pomerančovou válku]],. poPo nížní byli Portugalci přinuceni uzavřít své přístavy britským lodím, což ovšem po [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u Trafalgaru]] začalozačali porušovat. V Portugalsku formálně vládla královna [[Marie I. Portugalská|Marie I.]], ovšem prakticky moc fakticky držel její syn [[Jan VI. Portugalský]].

19. července 1807 Napoleon nařídil Portugalsku opět uzavřít přístavy pro britské lodě a to do 1. září téhož roku. 12. srpna Francie v podmínkách ještě přitvrdila, a požadovala po portugalskémuportugalském regentovi vyhlášení války Velké Británii, předání loďstva do Francie a Španělska, zabavitzabavení britskýbritského majetekmajetku v zemi a Brityzatčení britských obyvatel v Portugalsku zatknout. Regent souhlasil s přesušením diplomatických vztahů s Británii, ale odmítl zabavit britský majetek. 30. září Portugalsko opustili francouzští a španělští diplomaté.

12. října vyrazil francouzský generál [[Andoche Junot]] se svou armádou do Španělska., uzavřelapřičemž Francie uzavřela se Španělskem tajnou [[smloua z Fontainebleau|smlouvu z Fontainebleau]], která stanovila okupaci jižního Portugalska španělskou armádou, střední části s [[Lisabon]]em francouzskou armádou a v okolí [[Porto|Porta]] vytvoření státu [[království Severní Lusitánie]]. Rovněž bylo stanoveno rozdělení [[Portugalské kolonie|portugalských kolonií]] mezi Francii a Španělsko. Smlouva však nebyla nikdy prakticky uplatněna.

Dne 12. listopadu vstoupila francouzská armáda do španělské [[Salamanca|Salamancy]] na západě země. Cestou Francouzi potajmu mapovali španělské pevnosti. Napoleon nařídil pochod armády urychlit ze strachu, že se v Portugalsku vylodí Britové, aby bránili svého spojence. Francouzská armáda byla pochodem po vyprahlém západě Španělska vyčerpaná a přišla o polovinu koní. ArmádaOd Španělů získala od Španělů střelivo.

19. listopadu francouzskáfrancouzské armádajednotky vtrhlavtrhly do Portugalska. Útok započal za prudkých dešťů, a taktakže byla řada cest neprůchodná. Portugalsko nemělo proti francouzské armádě, na svou dobu moderně vyzbrojené a organizované francouzské armádě, šanci se ubránit. Dne 30. listopadu vstoupilo 1 500 francouzských vojáků do Lisabonu. 2. prosince vtrhli do Portugalska i Španělé. Dne 29. listopadu přistála uprchlá královská rodina v Brazílii. 13. prosince obsadili Francouzi Porto. 13. prosince nechal Junot na portugalských úřadech vyvěsit francouzskou vlajku, v reakci na což vypuklo v ulicích Lisabonu lidové povstání, které však Francouzi snadno potlačili. Část portugalské armády byla propuštěnarozpuštěna, zbytek se stal součástí francouzské armády. a bylByl vyslán do severního Německa doplnit francouzské pozice a později se účastniliúčastnil [[Napoleonovo ruské tažení|francouzské invaze do Ruska]]. 15 000 Portugalců uprchlo do Brazílie. Majetek, který zanechali v Portugalsku, Napoleon nařídil zabavit.

Dne 23. března 1808 se Napoleon pokusil na španělský trůn dosadit svého bratra [[Josef Bonaparte|Josefa Bonaparteho]], což byla pro Španěly poslední kapka, apo takníž vypuklo celonárodní povstání. Francouzské okupační vojsko se tak v Portugalsku ocitlo odříznuté od Francie. V červnu 1808 vypuklo na severu Portugalska s centrem v Portu lidové povstání. NásledovaliNásledovaly tvrdé boje po celém Pyrenejském poloostrově. Povstalcům později připluli na pomoc Britové a na konci napoleonských válek byla francouzská armáda z poloostrova definitivně vyhnána. aV potéPortugalsku byla v Portugalskupoté ustanovena prozatímní vláda, která v roce 1820 povolila návrat krále z Brazílie pod podmínkou, že nebude mít absolutní pravomoci. Z Portugalska se tak stala [[konstituční monarchie]].

{{Portály|HistorieNovověk|Portugalsko|Válka}}