Síň slávy Národního divadla: Porovnání verzí

Přidáno 204 bajtů ,  před 4 měsíci
m
Oprava referencí, překlepy, odkazy
m (Oprava referencí, překlepy, odkazy)
'''Síň slávy [[Národní divadlo|Národního divadla]]''' byla otevřena v roce 2015 ku příležitosti oficiálního zahájení 133. sezony [[Národní divadlo|Národního divadla]].
 
Do Síně slávy uvádí Národní divadlo významné umělce, kteří nejen že podávali vynikající výkony ve svých oborech či se zasloužili o rozvoj kultury, ale jsou rovněž vzorem lidských ctností a inspirací pro nové generace. Podle slov ředitele ND [[Jan Burian (režisér)|Jana Buriana]] budou do Síně slívy uváděni nejvýznamnější tvůrci, kteří formovali tvůrčí život a smysl Národního divadla.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Herečka Vlasta Chramostová vstoupila do Síně slávy Národního divadla {{!}} Kultura
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/kultura/herecka-vlasta-chramostova-vstoupila-do-sine-slavy-narodniho-divadla.A150901_110041_ln_kultura_ELE
| datum vydání = 2015-09-01
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/133-sezona-narodniho-divadla-zahajena-cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>
 
=== Vlasta Chramostová (2015) ===
Jako první se v roce 2015 do čela nového panteonu postavila vynikající herečka, signatářka [[Charta 77|Charty 77]] a spisovatelka Vlasta Chramostová. První ocenění zaváděné tradice předal ministr kultury [[Daniel Herman]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Herečka Vlasta Chramostová vstoupila do Síně slávy Národního divadla {{!}} Kultura
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/kultura/herecka-vlasta-chramostova-vstoupila-do-sine-slavy-narodniho-divadla.A150901_110041_ln_kultura_ELE
| datum vydání = 2015-09-01
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> Vlasta Chramostová založila vlastní Bytové divadlo, v němž působila rovněž jako herečka. Později byla doyenkou činohry ND. ''„Byla osobností pevných morálních zásad a postojů,"'' řekl o Chramostové Burian.<ref name=":0" /> Členkou souboru činohry Národního divadla byla od roku 1990, kdy byla jmenována čestnou členkou a brzy se její členství změnilo v aktivní angažmá.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/vlasta-chramostova-1594256
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> V roce 1989 obdržela v Kodani Cenu svobody Poula Lauritzena jako ocenění snahy v oboru lidských práv. V roce 1998 jí [[Václav Havel|prezident Václav Havel]] udělil [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|Řád T. G. Masaryka]] za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.<ref name=":1" /> Její jméno se stalo symbolem statečnosti a pevných morálních zásad a postojů.
 
=== Vlastimil Harapes (2016) ===
Při vstupu Národního divadla do své 134. sezony byl na konci srpna v roce 2016 do Síně slávy ND slavnostně uveden [[Vlastimil Harapes]] - emeritní sólista a šéf Baletu Národního divadla. Na pražské taneční konzervatoři absolvoval v roce 1965 a hned o rok později se stal členem baletu Národního divadla. V roce 1971 se stal také jeho sólistou. Absolvoval stáž v Choreografickém učilišti v PetrohradePetrohradě, v letech 1987-891987–89 byl sólistou a šéfem baletu [[Laterna magika|Laterny magiky]]. Od roku 1990 působil dvanáct let jako umělecký šéf baletu Národního divadla v Praze. Během své více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru Národního divadla. Hostoval na mnoha zahraničních scénách, například ve Skotsku, Římě, Frankfurtu, Tokiu, ve Francii, Belgii, Holandsku, Finsku, Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, v Řecku, ale i například na Kubě či v Austrálii. Vlastimil Harapes je také úspěšným filmovým a divadelním hercem. V roce 1998 získal čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné a hudební interpretace, v roce 2000 mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G.Gustava Mahlera za baletní výkony. Vlastimil Harapes je rovněž od roku 2011 laureátem [[Cena Thálie|Ceny Thálie]] za celoživotní taneční mistrovství v oboru balet.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vlastimil Harapes
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/vlastimil-harapes-1594786
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.tanecnimagazin.cz/2016/09/05/vlastimil-harapes-v-sini-slavy-narodniho-divadla/
| datum přístupu = 2022-01-17
| jazyk = cs
}}</ref>
 
=== Gabriela Beňačková (2017) ===
Na konci srpna roku 2017 byla do Síně slávy Národního divadla uvedena světoznámá operní pěvkyně [[Gabriela Beňačková]]. Ocenění jí předal sám ředitel Národního divadla prof. Jan Burian. Gabriela Beňačková se narodila v Bratislavě, kde také studovala na konzervatoři a později na Vysoké škole múzických umění. Následně nastoupila do angažmá již jako sólistka opery Národního divadla, kde působila jedenáct let (1971-811971–81).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gabriela Beňačková byla uvedena do síně slávy
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/gabriela-benackova-byla-uvedena-do-sine-slavy-cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>. Od roku 1971 jezdila po světe a hostovala na zahraničních scénách, jako například v Dublinu či v Reggio Emilia, Parmě a Boloni v Itálii, v Amsterdamu, Mnichově nebo Vídni. Plných 35 let zpívala na předních světových operních scénách v Miláně, Římě, Benátkách, Janově, Moskvě, Barceloně, Madridu, Granadě, Seville, v Paříži, Londýně, Ženevě, Curychu, Kolíně nad Rýnem, Bonnu, Hamburku, v Drážďanech, Stuttgartu, Berlíně, ale i v Japonsku, Buenos Aires či v Kanadě a USA (San Francisco, Los Angeles, New York).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gabriela Beňačková byla uvedena do síně slávy
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/gabriela-benackova-byla-uvedena-do-sine-slavy-cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>. Je držitelkou několika prestižních titulů a cen: [[Národní umělec|Národní umělkyně]] (Československo, 1985), komorní pěvkyně (Rakousko, 1985 a Německo, 1987 ), Cena Artura Toscaniniho, Zlatá medaile Giuseppa Verdiho, [[Cena Grammy|Grammy Award]] (New York, 1995), Zlatá medaile a Janáčkova medaile za účinkování v [[Káťa Kabanová|opeře Káťa Kabanová]]. Patří mezi nejvýznamnější operní pěvkyně současnosti a mezi přední reprezentanty české hudby dvacátého století.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gabriela Beňačková
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/gabriela-benackova-1594562
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>
 
=== Iva Janžurová (2018) ===
U příležitosti zahájení 136. sezony se na konci srpna roku 2018 čtvrtou laureátkou ocenění Síně slávy Národního divadla stala herečka [[Iva Janžurová]]. Ocenění jí předal tehdejší ministr kultury [[Antonín Staněk]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Napsali o nás - mkcr.cz
| periodikum = www.mkcr.cz
| url = https://www.mkcr.cz/napsali-o-nas-1129.html?do%5BloadData%5D=1&itemKey=cs_149
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> Paní Janžurová po absolutoriu na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]] v roce 1963 nastoupila do svého prvního angažmá v [[Divadlo F. X. Šaldy|Divadle F. X. Šaldy]] v Liberci a po roce přešla do [[Divadlo na Vinohradech|Vinohradského divadla]], kde setrvala třiadvacet let, během kterých herecký zrála. Od roku 1987 je členkou Činohry Národního divadla<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Iva Janžurová
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/iva-janzurova-1594258
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> , na jehož scéně se však objevila již v roce 1960, kdy ještě jako studentka DAMU ztvárnila Panskou v Krejčově inscenaci Čechovova ''Racka''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Legenda českého herectví. Iva Janžurová vstoupila do Síně slávy Národního divadla
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/kultura/divadlo/legenda-ceskeho-herectvi-iva-janzurova-vstoupila-v-narodnim-do-sine-slavy_1808271430_haf
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>''.'' V posledních letech se objevila ve výrazných rolích, kdy například ztvárnila britskou královnu Alžbětu II. v inscenaci ''Audience u královny'' v režii [[Alice Nellis]], během níž dvě a půl hodiny nesejde z jeviště a zvládne deset převleků věkových proměn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Iva Janžurová
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/iva-janzurova-1594258
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>
 
=== Aneta Voleská (2019) ===
V srpnu roku 2019 byla do Síně slávy Národního divadla uvedena emeritní primabalerína [[Aneta Voleská]]. Ta byla do souboru baletu Národního divadla přijata v roce 1962 po šestiletém školení v přípravce samotného Národního divadla. Mezníkem se pro ni stal rok 1966, kdy byla vyslána na stáž do Moskvy, neboť po návratu byla povýšena mezi sólisty. V Národním divadle působila do roku 1989. Pro svou výbornou klasickou techniku a kultivovanou formu tance byla obsazována do klasických i moderních dívčích rolí. Její tanec byl charakteristický lehkostí, křehkostí, něhou, vnitřní ušlechtilostí a oduševnělým hereckým projevem. Byla ale vynikající rovněž v rolích energických žen, kde ukázala svůj temperament a rychlost. V letech 1982 až 1990 působila jako baletní mistryně a pedagožka v [[Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého|Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého]], v letech 1984 až 2013 jako pedagog v [[Pražský komorní balet|Pražském komorním baletu]] a [[Státní opera Praha|Státní opeře]]. Až do roku 2015 vyučovala také na [[Taneční konzervatoř v Praze|Taneční konzervatoři hl. m. Prahy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Národní divadlo balet / The Czech National Ballet - 🎭 Dnes byly udíleny ceny Národního divadla 🏆 Síň slávy Národního divadla emeritní primabalerína Aneta Voleská 🎊 děkujeme a s hrdostí gratulujeme – Balet ND / 🎭 The National Theatre awards had a ceremony today 🏆 The National Theatre hall of fame former primabalerína Aneta Voleská 🎊 Thank you and with proudness congratulations from The Czech National Ballet {{!}} Facebook
| periodikum = www.facebook.com
| url = https://www.facebook.com/ndbalet/photos/a.130656736988875/2357671700954023/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = CENY THÁLIE
| url = https://cenythalie.cz/profil-umelce/aneta-voleska/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>
| url = https://operaplus.cz/do-sine-slavy-narodniho-divadla-byl-uveden-miroslav-svejda/
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> Ve stálém angažmá v Opeře Národního divadla byl v letech 1969 až 2005 a současně dobu působil i jako sólista v [[Pražský filharmonický sbor|Pražském filharmonickém sboru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| jazyk = cs
}}</ref> Ve stálém angažmá v Opeře Národního divadla byl v letech 1969 až 2005 a současně dobu působil i jako sólista v Pražském filharmonickém sboru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = František Němec v Síni slávy!
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/emagazin/frantisek-nemec-v-sini-slavy-54375161
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/miroslav-svejda-1594240
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> Operní pěvec Miroslav Švejda absolvoval soukromé pěvecké studium v Sienně. Na scéně Národního divadla nastudoval desítky rolí počínaje tvorbou barokní a klasickou, přes hudební díla 19. a 20. stolení až k produkci současné. Pro svůj moderní herecký projev často spolupracoval s televizí, rozhlasem a gramofonovými firmami. Umělecké zájezdy jej zavedly na scény řady významných hudebních center, a to například do Francie, Dánska, Finska, Itálie, Španělska, Rakouska, Německa, ale i USA, Kanady či Japonska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/miroslav-svejda-1594240
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/emagazin/frantisek-nemec-v-sini-slavy-54375161
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref> František Němec získal po ukončení [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]] angažmá v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]]. Poté se jako host v roli [[Faust (Goethe)|Fausta]] dostal do Národního divadla, a možná právě díky tomu jej později režisér [[Miroslav Macháček]] oslovil pro hlavní roli připravovaného ''Hamleta.'' V Národním divadle následně odehrál desítky rolí. Za roli dirigenta ''Furtwänglera'' v Harwoodově dramatu ''Na miskách vah'' dokonce získal v roce 1998 získal Cenu Thálie. Pan František Němec propůjčuje rolím noblesu, kultivovanost, inteligenci, až prvorepublikový šarm, empatii, ironický tón a především dokonalou techniku. Je schopen zahrát psychologicky náročné a komplikované postavy, ale má cit i pro břitký dialog a komedii.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = František Němec v Síni slávy!
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/emagazin/frantisek-nemec-v-sini-slavy-54375161
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>