Žatec: Porovnání verzí

'''Žatec''' ({{Vjazyce2|de|''Saaz''}}) je [[město]] na severozápadě [[Česko|Česka]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], v [[okres Louny|okrese Louny]]. Leží na řece [[Ohře|Ohři]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu.

 

Ostrožna nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní [[Starší doba železná na území Česka|doby halštatské]].<ref name="atlas-hradist"/> V&nbsp;osmém a devátém století se na ní podle [[Archeologický nález|archeologických nálezů]] nacházela neopevněná osada, kterou v&nbsp;první polovině desátého století nahradilo [[Žatec (hradiště)|žatecké hradiště]].<ref name="lutovsky-2006"/> [[První písemná zmínka|První písemnou zmínku]] z&nbsp;roku [[1004]] o&nbsp;něm obsahuje kronika [[Dětmar z Merseburku|Dětmara z&nbsp;Merseburku]].<ref name="lutovsky-2008"/> V&nbsp;roce 1265 král [[Přemysl Otakar II.]] udělil Žatci [[město|městská]] privilegia. Velmi známé je dílo ''Oráč a smrt'' (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře [[Jan ze Žatce|Jana ze Žatce]] z&nbsp;roku 1400, považované za vrchol pozdně středověké německy psané literatury v&nbsp;českých zemích. Roku 1404 je poprvé zmiňován [[Žatec (hrad)|žatecký hrad]].

 

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem [[Žatecký kraj|Žateckého kraje]]. Krajským městem zůstal až do roku 1850.

 

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – [[Maxmilián Hošťálek z Javořice]] – byl jedním z [[Staroměstská exekuce|27 českých povstalců]] popravených [[21. červen|21.&nbsp;června]] 1621 na Staroměstském náměstí. [[Třicetiletá válka]] znamenala výrazný úpadek a postupnou germanizaci dosud etnicky převážně českého města.

 

Při správní reformě, 1.&nbsp;června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20&nbsp;km vzdálené [[Louny]]. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. V období 70. a 80.&nbsp;let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20.&nbsp;století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny.{{Fakt/dne|20100122132340}} Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladicího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště.{{Fakt/dne|20100122132340}} Tento stav přetrvával až do roku 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.

 

Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před [[radnice|radnicí]]).

 

V okrese Louny se na přelomu tisíciletí zvýšila nezaměstnanost až na cca 15 % na počátku roku 2006. V roce se 2008 naopak výrazně poklesla na cca 7 %, což bylo způsobeno masivní výstavbou továren v okolí Žatce, Loun a Podbořan.

 

Žatec leží v jihozápadní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]] na jižním okraji [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]] v podhůří [[Doupovské hory|Doupovských hor]]. Jižně od města se rozkládá [[přírodní park Džbán]]. Proti proudu řeky [[Ohře]] se nachází [[Vodní nádrž Nechranice]] s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

 

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1&nbsp;237 domech 16&nbsp;211 obyvatel, z&nbsp;nichž bylo 8&nbsp;631 žen. 1&nbsp;820 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti, 13&nbsp;979 k&nbsp;německé a 53 k židovské. Žilo zde 14&nbsp;321 římských katolíků, 648 evangelíků, 109 příslušníků Církve československé husitské a 907 židů.<ref name="1924, s. 232"/> Podle sčítání 1930 zde žilo v 1&nbsp;671 domech 18&nbsp;100 obyvatel. 3&nbsp;156 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti a 14&nbsp;422 k&nbsp;německé. Žilo zde 15&nbsp;856 římských katolíků, 707 evangelíků, 231 příslušníků Církve československé husitské a 760 židů.<ref name="SL1930"/>

 

File:Sčítání obyvatelstva 2011, 566985 Žatec, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Žatec roku 2011

</gallery>

 

== Hospodářství ==

 

=== Ve filmu a televizi ===

[[Soubor:Zatec_CZ_kostel_sv_Vaclava_01.JPG|náhled|upright|Kostelík svatého Václava na Dolním předměstí]]

 

 

Filmy (částečně) natáčené v Žatci:

 

== Rodáci ==