Wikipedie

Rožmitál pod Třemšínem (železniční zastávka): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Bilykralik16 přesunul stránku Rožmitál pod Třemšínem (nádraží) na Rožmitál pod Třemšínem (železniční zastávka): dle SR70 se nově jedná o zastávku s nákladištěm
+ info
Řádek 41:
[[Soubor:Rozmital 02.jpg|náhled|Budování trati, [[Adolf Růžička]] (1897)|vlevo]]
[[Soubor:Nadrazi rozmital.jpg|vlevo|náhled|Budova nádraží v Rožmitále (kolem roku 1900)]]
Ve druhé polovině 19. století měl Rožmitál stejně jako další města zájem, aby do města vedla železniční trať. Při plánování trati Rakovník-Protivín, se zástupci z Rožmitálu a dalších obcí, kterých se trať týkala, dostavili na jednání, kde žádali, aby trať vedla z [[Příbram|Příbrami]] do Rožmitálu a odtud do [[Březnice]]. Odborná studie, kterou vypracovali F. Muller a Ing. [[Jan Muzika]] tuto stavbu z technických důvodů nedoporučili. S výstavu místní dráhy se proto muselo počkat. Do roku 1899 jezdívali lidé do Rožmitálu denně dostavníkem kna vlakuvlak do 2 hodiny vzdálené [[Březnice]].<ref name="starostou">{{citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = František Augustin
Řádek 54:
| strany = 37
| isbn = 80-239-4958-6
}}</ref> S výstavou železnice do Rožmitálu se započalo v roce 1897. Práce vzhledem k mírné zimě probíhaly nepřetržitě. Na stavbě trati pracovali jak místní, tak i dělníci z [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Tyrolsko|Tyrolska]] a [[Dalmácie]]. Výstavba byla prováděna běžným nářadím a na převoz materiálu byly používány vozíky a provizorní úzkokolejka. Pracovní doba byla od 6 do 18 hodin, v létě do 19 hodin. Stavba trvala necelé dva roky. Dne 11. června 1899 byla trať slavnostně otevřena.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Dne 11. června 1899 otevřela společnost Místní dráha Strakonice-Blatná-Březnice trať ze [[Strakonice (nádraží)|Strakonic]], kudy od roku 1869 procházela společnosti [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] (''KFJB'') spojující [[Vídeň]], [[České Budějovice (nádraží)|České Budějovice]] a [[Cheb (nádraží)|Cheb]], přes [[Blatná|Blatnou]] a [[Březnice (nádraží)|Březnici]] do Rožmitálu. Nově postavené nádraží zde vzniklo jako [[koncová stanice]], dle typizovaného stavebního vzoru. Důvodem, proč je stanice tak daleko od centra města a kvůli čemu je málo využívaná, byl odpor [[forman]]ů, kteří se při výstavbě trati báli, aby tím neutrpěla jejích živnost.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = Kabátníková
| jméno = Marie, et alii
| titul = 100 zajímavostí ze starých Brd
| vydání = 1
| vydavatel = Starý most
| místo = Plzeň
| rok vydání = 2016
| počet stran = 159
| kapitola = Rožmitálská lokálka
| strany = 99-100
| isbn = 978-80-87338-62-9
▲}}</ref> Dne 11. června 1899 otevřela společnost Místní dráha Strakonice-Blatná-Březnice trať ze [[Strakonice (nádraží)|Strakonic]], kudy od roku 1869 procházela společnosti [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] (''KFJB'') spojující [[Vídeň]], [[České Budějovice (nádraží)|České Budějovice]] a [[Cheb (nádraží)|Cheb]], přes [[Blatná|Blatnou]] a [[Březnice (nádraží)|Březnici]] do Rožmitálu. Nově postavené nádraží zde vzniklo jako [[koncová stanice]], dle typizovaného stavebního vzoru. Důvodem, proč je stanice tak daleko od centra města a kvůli čemu je málo využívaná, byl odpor [[forman]]ů, kteří se při výstavbě trati báli, aby tím neutrpěla jejích živnost.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Proč je rožmitálské nádraží tak daleko od města? I/II
| url = https://www.staryrozmital.cz/news/proc-je-rozmitalske-nadrazi-tak-daleko-od-mesta-i-ii/
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rožmitál_pod_Třemšínem_(železniční_zastávka)“