Hluk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m nahrazen obecně technicky nesmyslný znak (třeba nějaký akustik doupraví)
m + souv. čl.
Řádek 4:
 
== Podstata hluku ==
Hluk je z biologického (medicínského) hlediska škodlivý svou nadměrnou intenzitou. Účinek hluku je subjektivní (obtěžující, rušící soustředění a psychickou pohodu) a objektivní (měřitelné poškození sluchu). Hluk může mít charakter neperiodického zvuku. Periodický hluk (nadměrný zvuk tónového charakteru) typicky způsobuje poškození v místě hlemýždě zpracovávajícím příslušné frekvence. Pro měření intenzity hluku se používá nejčastěji jednotka [[decibel]] (dB), podobně jako u zesílení zvuku.
Hluk může mít charakter neperiodického zvuku. Periodický hluk (nadměrný zvuk tónového charakteru) typicky způsobuje poškození v místě hlemýždě zpracovávajícím příslušné frekvence. Pro měření intenzity hluku se používá nejčastěji jednotka [[decibel]] (dB), podobně jako u zesílení zvuku.
 
== Poškození sluchu hlukem ==
Řádek 50 ⟶ 49:
 
== Hluk v hudbě ==
V hudbě je jako '''hluk''' označován [[zvuk]] s neurčitou výškou jehož kmitání je nepravidelné a nemá jednoznačnou [[frekvence|frekvenci]]. U některých hluků je někdy možné určit, zda zní hluboko, vysoko či mění výšku, ale na rozdíl od [[tón]]ů frekvenci kmitání nelze určit. Zvuky s neurčitou výškou bývají označovány také jako nehudební zvuky, ačkoli se v hudbě běžně používají. Mnoho [[bicí nástroj|bicích hudebních nástrojů]] vydává právě zvuky s neurčitou výškou. Příklady zvuků s neurčitou výškou: praskání, syčení, [[šum]], hřmění, dunění.
Příklady zvuků s neurčitou výškou: praskání, syčení, [[šum]], hřmění, dunění.
 
== Hluk střídavého napětí – brum ==
Řádek 66 ⟶ 64:
== Související články ==
* [[Šum]]
*[[Akustická izolace]]
* [[Výpočet hluku ze silniční dopravy]]
* [[Měření hluku]]