Nekrofilie: Porovnání verzí

'''Nekrofilie''' (též '''nekromanie''') je [[parafilie]] (tj. sexuální úchylka) projevující se erotickou náklonností k mrtvolám. Slovo vzniklo složením starořeckého ''νεκρός'' (''nekrós'', „mrtvý, zemřelý“) a ''φιλία'' (''filia'', „obliba, láska k něčemu“). Termín samotný byl zřejmě poprvé použit v roce [[1886]] v práci ''Psychopathia Sexualis'' německého sexuologa [[Richard von Krafft-Ebing|Richarda von Krafft-Ebing]]. Nekrofilní chování je popsáno u zvířat. Nekrofilní chování se mezi lidmi vyskytuje především mezi zaměstnanci pohřebního ústavu, jde o velmi zřídka popisovaný zločin.<ref>{{Citace elektronické monografie

Variantou nekrofilie je autonekrofilie (člověk je vzrušený představou, že je mrtvý, případně mrtvolu předstírá) a pseudonekrofílie, u které existuje několik možných výkladů. [5] Může se jednat o erotické představy o sexu a masturbaci s mrtvolou (tedy bez jakéhokoliv kontaktu s mrtvým tělem), případně o sexuální úchylku, kdy jedinec takto orientovaný vyžaduje po svém partnerovi, aby předstíral, že je mrtvý, tedy aby nehybně ležel nebo byl oblečený/nalíčený jako mrtvé tělo. Pseudonekrofil pak osouloží jeho tělo. Pro umocnění představy se některé osoby, které mají předstírat mrtvolu, ponoří do vany se studenou vodou.

Slovo pseudonekrofílie vzniklo jako složenina tří starořeckých slov (pseudo – napodobený, nepravý; nekrós – mrtvý; filie – láska k něčemu). <ref>{{Citace elektronického periodika

V České republice se mimo jiné tématem nekrofilie zabývá projekt Parafilik realizovaný v rámci Laboratoře evoluční sexuologie a psychopatologie [[Národní ústav duševního zdraví|Národního ústavu duševního zdraví]]. V rámci svých služeb nabízí bezplatnou anonymní pomoc formou krizové intervence, dlouhodobé terapie a online poradny: https://parafilik.cz/ Hlavními cíli nabízené pomoci je podpora kontroly vlastní sexuality a zlepšení well-beinguduševní pohody podle hesla projektu „Nemůžete za své pocity, můžete za své činy.“<ref>{{Citace elektronické monografie

== LiteraturaOdkazy ==