Verze z 6. 3. 2020, 19:05 editovat Alena Pokorná (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 54 661 editací +portál. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 1. 2022, 13:09 editovat zrušit editaci Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací uspořádání, rozšíření, literatura značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=[[Rostlinné společenstvo\|rostlinném společenstvu]]}} [[Soubor:P6289468-horská smrčina v PR Prales Jizera.JPG\|thumb\|Horská smrčina v [[Prales Jizera\|PR Prales - Jizera]]]] '''Smrčina''' je rostlinné společenstvo s dominancí [[smrk]]u (''Picea''). Ve střední [[Evropa\|Evropě]] se jedná zpravidla o [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), jinde, např. v Asii nebo Severní Americe, tvoří dominantu stromového patra přirozených smrčin jiné druhy smrků. Z hlediska původu můžeme středoevropské smrčiny rozdělit na přirozené neboli primární smrčiny a kulturní neboli sekundární smrčiny. == ~~Smrčiny~~Přirozené vea ~~střední~~kulturní ~~Evropě~~smrčiny == * '''Přirozená smrčina~~'''~~ je smrčina, která se vyskytuje na stanovišti smrčin. Může být [[Prales\|pralesního]] charakteru, nebo všelijak člověkem ovlivněná. Přirozený výskyt smrku zteplilého je však mnohem širší než rozšíření přirozených smrčin. Smrk bývá v různém poměru součástí i jiných společenstev. Především to jsou horské [[bučina\|bučiny]], kde smrk někdy tvoří významnou složku stromového patra. Společenstva horských smrčin a horských bučin do sebe často plynule přecházejí, bez ostré a jasné hranice. Smrk ztepilý může být složkou i v dalších typech společenstev, např. některých typů [[Lužní les\|lužních lesů]], např. tzv. smrkových [[Olšina (les)\|olšin]] aj.▼ * '''Sekundární smrčina~~'''~~ je smrčina podmíněná činností člověka v minulosti a vesměs zaujímá stanoviště jiných společenstev, často ve formě hospodářské [[Monokultura\|monokultury]]. Nejčastěji jsou to původní stanoviště bučin, méně často i [[Dubohabřina\|dubohabřin]], luhů, doubrav atd. Sekundární smrčiny můžeme najít na stanovištích horských bučin, kde mohou plynule přecházet do přirozených smrčin. Mohou se ale nacházet i v nižších polohách, kde je smrk původní jen jako velmi minoritní dřevina na některých stanovištích. Někdy najdeme sekundární smrčiny i mimo přirozený areál smrku.▼ Přirozená smrčina je ve středoevropských podmínkách většinou lesem vyšších poloh až hor, řidčeji (v případě podmáčených smrčin) i středních poloh. Přirozené smrčiny střední Evropy můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin:▼ [[Soubor:Picea abies forest at Puech du Pal 02.jpg\|náhled\|V bylinném patře smrčin často zcela převládají mechy]] * [[Horská smrčina]]: Jedná se o lesní společenstvo středoevropských hor, které často i tvoří horní hranici lesa. Vyskytuje se v hercynských pohořích, v [[Alpy\|Alpách]] a vyšších [[Karpaty\|Karpatech]]. Dominantní dřevinou je [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), pravidelnou příměsí je [[jeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia''). V Alpách a Karpatech může být jako příměs i [[modřín opadavý]] (''Larix decidua'') nebo [[borovice limba]] (''Pinus cembra''). Někdy, hlavně na plynulém přechodu společenstva smrčiny k horským [[bučina\|bučinám]], mohou být jako příměs i další dřeviny, jako [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''), [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') či [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus'').▼ * [[Podmáčená smrčina]]: Jedná se o smrčinu na stanovištích se stagnující vodou. Může se vyskytovat jak v oblasti horských smrčin, tak i v nižších polohách v rámci bučin, kdy výskyt buku a jedle je omezen z důvodu silného podmáčení. Dominantním prvkem stromového patra bývá smrk ztepilý (''Picea abies''), přimíšenými dřevinami mohou být např. [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), [[bříza pýřitá]] (Betula pubescens) aj. Někdy se rozlišuje podmáčená smrčina a smrčina rašelinná. Rašelinné smrčiny se nacházejí na [[rašeliniště\|rašeliništi]], kde mocnost rašeliny není tak velká a dovoluje existenci stromového patra. Dominantní složkou mechového patra jsou [[rašeliník]]y (''Sphagnum'' sp.). Pokud je mocnost rašeliny větší, rašelinná smrčina se stává extrémní a zakrslou; pokud je ještě větší, vzniká nelesní rašeliniště.▼ == Přirozené smrčiny ve střední Evropě == ~~Z hlediska původu můžeme středoevropské smrčiny rozdělit na '''přirozené''' neboli primární smrčiny a '''kulturní''' neboli sekundární smrčiny.~~ ▲* '''Přirozená smrčina''' je smrčina, která se vyskytuje na stanovišti smrčin. Může být pralesního charakteru nebo všelijak člověkem ovlivněná. Přirozený výskyt smrku zteplilého je však mnohem širší než rozšíření přirozených smrčin. Smrk bývá v různém poměru součástí i jiných společenstev. Především to jsou horské [[bučina\|bučiny]], kde smrk někdy tvoří významnou složku stromového patra. Společenstva horských smrčin a horských bučin do sebe často plynule přecházejí, bez ostré a jasné hranice. Smrk ztepilý může být složkou i v dalších typech společenstev, např. některých typů lužních lesů, např. tzv. smrkových olšin aj. ▲* '''Sekundární smrčina''' je smrčina podmíněná činností člověka v minulosti a vesměs zaujímá stanoviště jiných společenstev. Nejčastěji bučin, méně často i dubohabřin, luhů, doubrav atd. Sekundární smrčiny můžeme najít na stanovištích horských bučin, kde mohou plynule přecházet do přirozených smrčin. Mohou se ale nacházet i v nižších polohách, kde je smrk původní jen jako velmi minoritní dřevina na některých stanovištích. Někdy najdeme sekundární smrčiny i mimo přirozený areál smrku. ▲Přirozená smrčina je ve středoevropských podmínkách většinou lesem vyšších poloh až hor, řidčeji (v případě podmáčených smrčin) i středních poloh. ~~Přirozené~~Obvykle ~~smrčiny~~se ~~střední~~jedná ~~Evropy~~o ~~můžeme~~zapojené, stinné lesy na kyselých půdách, s chudým keřovým a bylinným patrem, ve kterém výrazně převládají mechorosty. Lze je rozdělit do dvou hlavních skupin: === Horské smrčiny === ▲* [[Horská smrčina]]: Jedná se o lesní společenstvo středoevropských hor, které často i tvoří horní hranici lesa. Vyskytuje se v hercynských pohořích, v [[Alpy\|Alpách]] a vyšších [[Karpaty\|Karpatech]]. V České republice jsou vázány výhradně na [[Fytogeografické členění Česka\|oreofytikum]] ([[Krkonošsko-jesenická subprovincie\|sudetská pohoří]], [[Moravskoslezské Beskydy]], [[Brdy]]). Dominantní dřevinou je [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), pravidelnou příměsí je [[jeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia''). V Alpách a Karpatech může být jako příměs i [[modřín opadavý]] (''Larix decidua'') nebo [[borovice limba]] (''Pinus cembra''). Někdy, hlavně na plynulém přechodu společenstva smrčiny k horským [[bučina\|bučinám]], mohou být jako příměs i další dřeviny, jako [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''), [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') či [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus''). Z bylin se v těchto smrčinách vyskytují acidofilní traviny ([[třtina chloupkatá]], [[metlička křivolaká]], [[bika lesní]]), kapradiny ([[kapraď rozložená]], [[žebrovice různolistá]], [[papratka horská]]), plavuně ([[vranec jedlový]], [[plavuň pučivá]]) a mnoho druhů [[Mechy\|mechů]]. Kvetoucí rostliny představují horské druhy jako [[podbělice alpská]], [[čípek objímavý]], [[sedmikvítek evropský]], případně porosty [[Brusnice (rod)\|brusnic]]. [[Soubor:Swedish Spruce Forest.jpg\|náhled\|Vlhká smrčina ve Švédsku]] === Podmáčené smrčiny === Jedná se o smrčiny na stanovištích se stagnující vodou. Mohou se vyskytovat jak v oblasti horských smrčin, tak i v nižších polohách v rámci bučin, kdy výskyt buku a jedle je omezen z důvodu silného podmáčení ([[Českomoravská vrchovina]], [[Žďárské vrchy]], [[Slavkovský les]]). Dominantním prvkem stromového patra bývá smrk ztepilý (''Picea abies''), přimíšenými dřevinami mohou být např. [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), [[bříza pýřitá]] (''Betula pubescens''), [[krušina olšová]] aj. V bylinném patře rostou brusnice, vlhkomilnější traviny (např. [[bezkolenec modrý]], růzé [[ostřice]] a [[Sítina\|sítiny]]), [[přeslička lesní]], [[papratka samičí]] a podobné druhy jako v horských smrčinách. ▲* [[Podmáčená smrčina]]: Jedná se o smrčinu na stanovištích se stagnující vodou. Může se vyskytovat jak v oblasti horských smrčin, tak i v nižších polohách v rámci bučin, kdy výskyt buku a jedle je omezen z důvodu silného podmáčení. Dominantním prvkem stromového patra bývá smrk ztepilý (''Picea abies''), přimíšenými dřevinami mohou být např. [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), [[bříza pýřitá]] (Betula pubescens) aj. Někdy se rozlišuje podmáčená smrčina a smrčina rašelinná. Rašelinné smrčiny se nacházejí na [[rašeliniště\|rašeliništi]], kde mocnost rašeliny není tak velká a dovoluje existenci stromového patra. Dominantní složkou mechového patra jsou [[rašeliník]]y (''Sphagnum'' sp.). Pokud je mocnost rašeliny větší, rašelinná smrčina se stává extrémní a zakrslou; pokud je ještě větší, vzniká nelesní [[rašeliniště]]. == Literatura == * Chytrý, Milan (ed.): ''[[Katalog biotopů České republiky]]'', 2. vydání, AOPK 2010, s. 340–349 * Chytrý, Milan (ed.): ''Vegetace České republiky, díl 4.'' Academia, Praha 2012 {{Portály\|Biologie\|Rostliny\|Stromy}} [[Kategorie:Biotopy v Česku]]

Smrčina: Porovnání verzí