Mamonovo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Jinzi9 (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 30:
 
=== Do roku 1918 ===
V 15. století bylo v okolí postaveno na dvacet větrných mlýnů. V roce 1440 se město přidalo k dalším západopruským městům a vytvořili tzv. ''Pruskou jednotu'', která se postavila se proti [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Nakonec spor přerostl do[[Třináctiletá válka|Třináctileté války]] (1454–1466). Město bylo obsazeno 1445 řádovým vojskem a následně v roce 1463 lehlo popelem po bojích s vojsky Jednoty. V roce 1510 se konalo v Heiligenbeilu zasedání nejvyšších představitelů řádů a církve, při němž byl zvolen poslední [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistr řádu]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht Braniborský]]. Požár z roku 1519 zničil téměř celé město. Následující rok obsadily Heiligenbeil polské jednotky a vyplenily místní augustiánský klášter. Ten již nikdy nebyl obnoven. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 se město stalo součástí [[Pruské vévodství|Pruského vévodství]]. [[Morová epidemie]] zasáhla město v roce 1629 a další požár, při kterém město opět zcela vyhořelo, v roce 1677. V roce 1736 dostalo město práva na konání trhů, a to třikrát do roka. Během [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] (1756–1763) okupovaly město ruské jednotky. Kostel se dočkal rekonstrukce 1788. Po požáru v roku 1807 došlo k velké přestavbě města. Město se stalo v roce 1819 centrem přilehlé okresu. V letech 1821-18241821–1824 byla postavena nová radnice. V roce 1853 byla do města postavena železnice spojující [[Berlín]] a [[Královec]]. Místní katoličtí věřící si postavili v roce 1891 svůj vlastní kostel. Rozvoj města pokračoval a dále přibyly ve městě pošta (1885), nemocnice (1887) a nová škola (1910). Roku 1910 měl Heiligenbeil téměř 5 tisíc obyvatel. [[První světová válka]] se městu, co se týče materiálních škod, vyhnula.
 
=== Období 1918 - 19451918–1945 ===
V roce 1925 se k městu přičlenila rybářská vesnice Rosenberg, a město tak získalo přístup k moři s přístavem. Mezi válkami fungovalo ve městě mnoho výrobních podniků a zemědělských výroben (ocelárna, opravna letadel, plynárna, parní pila, pivovar, mlékárna, továrna na nábytek, mlýn, chovatelství koní a včelařství). Z administrativních institucí měly sídlo ve městě okresní úřad, finanční úřad, soud, katastrální úřad, místní rolnický svaz, pečovatelský dům Sv. Jiří, nemocnice, veřejná škola s tělocvičnou a střední zemědělská škola. Vycházely místní noviny jménem Heiligenbeil Zeitung. V roce 1938 mělo město 8,6 tisíce obyvatel a v roce 1939 se počet zvýšil na 12,1 tisíc lidí. OdV rokuletech 1936 - 19451936–1945 fungovala na východ od města letecká základna. V roce 1939 vznikl u města [[koncentrační tábor Stutthof]]. [[Druhá světová válka]] znamenala zásadní obrat ve vývoji města. Dne 25. března 1945 dobyly město sovětské jednotky po sedmidenní bitvě. Ta zanechala město zcela v troskách. Centrum města lehlo popelem a místní plynárna, ocelárna a továrna na nábytek byli zcela zničeny. Ačkoliv měli město v držení Sověti, bylo původně plánováno předat Heiligenbeil na základě [[Teheránská konference|Teheránské konference]] Polsku. Bylo i vybráno jméno, a to Świętomiejsce.
[[Soubor:German Empire - Prussia - East Prussia (1878).svg|náhled|300px|Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871]]
 
=== Od 1946 - současnost1946–současnost ===
[[Postupimská konference]] nakonec nadefinovala nové hranice mezi SSSR a Polskem 5 km jižně od města, a tak se Heiligenbeil stal součástí Sovětského svazu. Došlo k odsunu místního německého obyvatelstva do [[Východní Německo|Východního Německa]] a do města se nastěhovali především Rusové z centrálních oblastí Ruska a Povolží. V červnu 1946 začal opět fungovat místní vodovod, mlýn a vojenský obchod. Později byla otevřena sedmiletá škola a nemocnice. Město ztratilo funkci okresního sídla, které se přesunulo do válkou méně zničeného Ludwigsortu (dnes [[Laduškin]]). Dekretem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR z 25. července 1947 byl Heiligenbeil pojmenován ''Mamonovo'' po [[Hrdina Sovětského svazu|Hrdinovi Sovětského svazu]], poručíku plukovníku [[Nikolaj Vasilijevič Mamonov|Nikolaji Vasilijeviči Mamonovi]], který zemřel při bojích ve Východním Prusku v říjnu 1944. Bylo vybudováno nové centrum města, které leží severozápadně od toho původního. Vzhledem ke svému strategickému významu bylo město, stejně jako [[Laduškin]], spravováno přímo z námořní základny [[Baltijsk]].