Saské vévodství (1485–1547): Porovnání verzí

[[Soubor:Lucas Cranach the Younger - Prince Elector Moritz of Saxony - Google Art Project.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Portrét [[Mořic Saský|Mořice Saského]] od [[Lucas Cranach mladší|Lucase Cranacha]]]]

Saské vévodství vzniklo v roce [[1485]] vydělením ze [[Saské kurfiřtství|Saského kurfiřství]] v době německé [[Reformace]]. Během [[Šmalkaldská válka|Šmalkaldské války]] v letech [[1546]]–[[1547]] stál vévoda [[Mořic Saský|Mořic]] na straně císaře [[Karel V.|Karla V.]] proti saskému kurfiřtovi [[Jan Bedřich I. Saský|Janu Bedřichovi I.]], který byl členem [[Šmalkaldský spolek|Šmalkaldského spolku]], aliance protestantských knížat a měst. Po císařově vítězství byl za to [[Mořic Saský|Mořic]] odměněn většinou ernestinských území a kurfiřtským hlasem. Vévodství bylo začleněno do nového albrechtinského kurfiřství, zatímco zbývající ernestinská území v Durynsku připadla vévodství.

V roce [[1547]] byly prostestantské státy Šmalkaldského spolku poraženy v [[Bitva u Mühlberka|bitvě u Mühlberka]] a Karlův spojenec Mořic byl povýšen na saského kurfiřta, čímž se oba státní útvary spojily. Až na výjimkou Durynska získal nový kurfiřt všechna území, které držel jeho předchůdce. Takto znovu-sjednocené [[Saské kurfiřtství]] se pod albrechtinskou větví Wettinů stalo hned po Habsburských zemích druhým největším státem ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Předchozímu saskému kurfiřtovi Janu Bedřichovi I. zůstala vláda pouze nad Durynskem, kde se tituloval už jen jako [[Saské vévodství (1547–1572)|saský vévoda]], obdobně jako předtím [[Mořic Saský|Mořic]].