Verze z 8. 9. 2021, 11:05 editovat 188.75.176.10 (diskuse) →‎Ekonomika: pravopis, formulace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 1. 2022, 18:27 editovat zrušit editaci InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 982 editací Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8.5 Přejít na další porovnání →
Řádek 63: Podle čečenského novináře Adlana Chasanova jedním z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně bude pravděpodobně i tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli tento fakt Rusko doposud nikdy nepřiznalo. V létě 1994 účastníci zasedání v Istanbulu posuzovali variantu trasy ropovodu Baku-Groznyj-Novorossijsk, hned nato pronesl prezident [[Boris Jelcin]], že „čečenský problém musí být vyřešen do prosince“. Nestalo se tak ani do prosince, ani později. Podle oficiálního prohlášení Moskvy zahynulo v první čečenské válce 27 000 civilistů.<ref>http://www.aktuality.sk/clanok/181882/cecenska-vojna/</ref> Ruský ministr vnitra Anatolij Kulikov uváděl, že zahynulo 20 000 civilistů,<ref name="casualties"/> podle ruského aktivisty [[Sergej Adamovič Kovaljov\|Sergeje Kovaljova]] zahynulo více než 50 000 civilistů,<ref name="casualties"/> představitelé Čečenské republiky Ičkerie uvedli, že zahynulo 100 000 civilistů.<ref name="casualties">Audrey Kurth Cronin (2009). "''[https://books.google.cz/books?id=E-bTT2DXZ0EC&pg=PA262 How Terrorism Ends: Understanding the Decline and Demise of Terrorist Campaigns]''". Princeton University Press, s. 262. {{ISBN\|1-4008-3114-8}}</ref> Podle ruského deníku ''Gazeta.ru'' bylo ve válce zabito přibližně 35 000 etnických Rusů žijících v Čečensku.<ref>{{cite web \|url=http://jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2371378 \|title=Do Ethnic Russians Support Putin's War in Chechnya? \|publisher=The Jamestown Foundation \|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080303175832/http://jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2371378 \|last=Dunlop \|first=John B. \|date=26. ledna 2005 \|archivedate=March 3, 2008 \|titul=Archivovaná kopie \|datum přístupu=2018-08-30 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20080303175832/http://jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2371378 \|datum archivace=2008-03-03 \|nedostupné=ano }}</ref> Zahynulo také 10 000 ruských vojáků.<ref>http://www.themoscowtimes.com/sitemap/free/1997/8/article/lebed-defends-96-chechnya-truce/301189.html{{Nedostupný zdroj}}</ref> Z milionu obyvatel země polovina uprchla do emigrace, většinou do jiných částí Ruska. Populace [[Rusové\|etnických Rusů]] v Čečensku klesla z 269 130 v roce 1989 (24,8 % obyvatel) na 40 645 v roce 2002.<ref>{{cite web \|url=http://www.perepis-2010.ru/news/detail.php?ID=6936 \|title=Перепись-2010: русских становится больше \|publisher=Perepis-2010.ru \|date=2011-12-19}}</ref> [[Soubor:Evstafiev-chechnya-handshake.jpg\|náhled\|Skupina čečenských bojovníků v Grozném]] Řádek 182: * [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1195 Buďonnovsk, 13–20. června 1995] * [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1344 Rusko-Čečenský konflikt – Historické pozadí] * [http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/116521 Rozhovor v ČRo 6 s Jaromírem Štětinou, Petrou Procházkovou a Liborem Dvořákem] {{Wayback\|url=http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/116521 \|date=20050421121823 }} * [https://web.archive.org/web/20061013182940/http://www.navychod.cz/?req=article&id=300 Historie čečensko-ruských vztahů (článek v časopisu Navýchod)] * [http://www.trendmagazin.cz/index.php/cestovani/cestovani-slovensko/2262-cecensko-na-startovni-draze Článek z roku 2012 o návštěvě Čečny od Ludka Svobody a Miroslava Kalivody]{{Nedostupný zdroj}}

Čečensko: Porovnání verzí