}}</ref> [[nálevníci|nálevník]] ''[[Tetrahymena]]'' či ''[[Plasmodium]]''<ref name="molbio" />) nebo rozdělená do několika oddělených částí ("minichromozomů"„minichromozomů“, jako např. u [[vši|vší]]<ref>{{Citace periodika | doi = 10.1101/gr.083188.108| příjmení = Shao| jméno = Renfu| spoluautoři = Ewen F. Kirkness, Stephen C. Barker | titul = The single mitochondrial chromosome typical of animals has evolved into 18 minichromosomes in the human body louse, ''Pediculus humanus''| periodikum = Genome Research| rok = 2009}}</ref>). Každá mitochondrie obsahuje řádově jednotky až desítky molekul mtDNA, navíc je nutné si uvědomit, že buňka může obsahovat až několik tisíc mitochondrií (např. v případě [[játra|jaterních]] buněk [[savci|savců]]), žabí vajíčko až několik milionů. V žabích vajíčkách tvoří mitochondriální DNA, pokud vynásobíme počet mitochondrií počtem kopií DNA, paradoxně většinu celkové genetické informace vajíčka. V běžných lidských buňkách však tvoří mtDNA jen velmi malou část DNA.<ref name="molbio">{{citace monografie | příjmení = Alberts | jméno = Bruce , et al.|rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1 | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?highlight=plastid%2CDNA&rid=mboc4.section.2599}}</ref>
Velikost jedné molekuly DNA se udává v párech [[nukleová báze|nukleových bází]]. [[Sekvenování|Sekvenací]] byl zjištěn počet a pořadí bází u několika stovek organizmů. Velmi malou mtDNA má ''[[Plasmodium falciparum]]'' (jen 6000 bp), zatímco některé vyšší rostliny mají až 300 000 párů bází. Savci mají obvykle kolem 16 500 párů bází. Velikost genomu samozřejmě nekoreluje s počtem genů. Zatímco lidská DNA kóduje 13 proteinů, 22× větší DNA [[Arabidopsis thaliana|huseníčku]] (''A. thaliana'') kóduje 31 proteinů, tedy jen asi 2,5× více. DNA huseníčku je tedy zřejmě z části [[Nekódující DNA|junk DNA]] bez zřejmé funkce.<ref name="molbio" />
