Ve [[40. léta1940–1949|40. letech 20. století]] se v porodním domě narodilo mnoho dětí. Většina z nich byla se narodila mimo manželství a jejich matky byly chudé a bez dostatečných prostředků, aby se mohly řádně postarat o své potomky. Išikawa kvůli nedostatku pěstounů, sociálních a charitativních služeb nemohla zprostředkovat pomoc .Aby dilema vyřešila, přestala o řadu kojenců pečovat, a mnozí z nich zemřeli v přímém důsledku zanedbané péče.Téměř všechny ostatní porodní asistentky zaměstnané v porodnici v Kotobuki byly touto praxí znechuceny a z nemocnice odešly. Později se také pokusila za takovéto vraždy požadovat úplatu. Spolu s manželem Takešim požadovala od rodičů značné sumy peněz a tvrdili, že je to méně než skutečné výdaje na výchovu nechtěného dítěte. Na tomto schématu se podílel také lékař Širo Nakajama, který páru pomáhal falšováním úmrtních listů. Přesný počet obětí není znám, odhaduje se však, že zabila nejméně 103 dětí.<ref name="keishicho1978">{{cite book|author=<!--Staff writer(s)/no by-line.-->|year=1978|script-title=ja:警視庁史 [第4] (昭和中編 上)|trans-title=Histrory of Metropolitan Police Department vol.4|publisher=Metropolitan Police Department|pages=552-557}}</ref>
