Žilinský kraj: Porovnání verzí

Odebráno 360 bajtů ,  před 5 měsíci
sjednocen vzhled po vzoru obdobných článků
(SVG mapa, adata)
(sjednocen vzhled po vzoru obdobných článků)
| obyvatelé aktuální k = 31.12.2014
| hdp =
| jazyk = [[Slovenštinaslovenština]]
| národnosti = [[Slováci]], [[Maďaři]], [[Češi]], [[Moravané]]
| náboženství =
'''Žilinský kraj''' je [[Kraj (územní jednotka)|kraj]] ležící na severu [[Slovensko|Slovenska]]. Jeho samosprávným centrem je město [[Žilina]]. V kraji žije 690 420 obyvatel (2013). Kraj sousedí s [[Trenčínský kraj|Trenčínským krajem]], [[Banskobystrický kraj|Banskobystrickým krajem]] a [[Prešovský kraj|Prešovským krajem]]. Hraničí rovněž s [[Česko|Českou republikou]] ([[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] a [[Zlínský kraj]]) a Polskem ([[Slezské vojvodství|Slezské]] a [[Malopolské vojvodství]]).
 
== Charakter kraje ==
Území se dělí na jedenáct okresů - [[okres Žilina|Žilina]], [[Okres Bytča|Bytča]], [[okres Čadca|Čadca]], [[Okres Dolný Kubín|Dolný Kubín]], [[Okres Kysucké Nové Mesto|Kysucké Nové Mesto]], [[okres Liptovský Mikuláš|Liptovský Mikuláš]], [[Okres Martin|Martin]], [[okres Námestovo|Námestovo]], [[okres Ružomberok|Ružomberok]], [[okres Turčianske Teplice|Turčianske Teplice]] a [[Okres Tvrdošín|Tvrdošín]].
 
== Geologická charakteristika ==
Celé toto hornaté území spadá z geomorfologického hlediska do [[Západní Karpaty|Západních Karpat]]. Řeka [[Váh]] ho nápadně rozděluje na severozápadní Slovensko-moravské [[Karpaty]] ([[Javorníky]], [[Bílé Karpaty]]) a jihovýchodní Fatransko-tatranskou oblast ([[Malá Fatra]], [[Strážovské vrchy]]). Horské masívy v této lokalitě se zformovaly poměrně nedávno, v [[paleogén]]u. Zásluhou pohybu příkrovů se vyzdvihovaly původní mořské [[sediment]]y, z nichž postupně vznikly impozantní soutěsky a údolí.
 
Po pádu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v roce [[907]], ke které území patřilo, bylo od [[12. století]] prakticky až do roku [[1918]] součástí [[Uhersko|uherského království]]. Ve [[13. století]] na obranu proti [[Tataři|tatarským]] nájezdům byla vybudovaná síť [[hrad]]ů ([[Hričovský hrad|Hričov]], [[Považský hrad]], [[Košeca]], [[Lietavský hrad|Lietava]], [[Strečno (hrad)|Strečno]]). [[16. století]] znamenalo pro místní obyvatele chudobu a strach, zejména před [[Osmanská říše|tureckou]] okupací a živelními pohromami. Ke konci [[19. století]] sem byla zavedena [[železnice]] a v údolí [[Váh]]u začal vzkvétat průmysl. Od dávných časů [[Uhersko|Uherska]] se současné [[Slovensko]], stejně jako dnešní [[Maďarsko]], dělilo na župy. Území moderního žilinského kraje zahrnuje celé území [[Turiec (region)|Turčianské župy]], slovenskou část [[Orava (region)|Oravské župy]], většinu [[Liptov|Liptovské župy]] a severní část [[Trenčínská župa|Trenčínské župy]]. Podle názvů historických žup jsou odvozeny názvy některých [[Tradiční regiony Slovenska|slovenských tradiční regionů]]. V Žilinském kraji se nacházejí turistické regiony [[Orava (region)|Orava]], [[Turiec (region)|Turiec]], [[Liptov]], [[Kysuce]] a [[Horní Pováží]], přičemž poslední dva jmenované patří do historické Trenčínské župy.
 
== Okresy ==
== Předseda Žilinského kraje ==
* [[Okres Bytča]]
* [[Erika Jurinová]] ([[2017]]–)
* [[Okres Čadca]]
* [[Juraj Blanár]] ([[2005]]–2017; tři funkční volební období po sobě)
* [[JozefOkres Tarčák]]Dolný ([[2001Kubín]]–2005)
* [[Okres Kysucké Nové Mesto]]
* [[Okres Liptovský Mikuláš]]
* [[Okres Martin]]
* [[Okres Námestovo]]
* [[Okres Ružomberok]]
* [[Okres Turčianske Teplice]]
* [[Okres Tvrdošín]]
* [[Okres Žilina]]
 
== Externí odkazy ==
354

editací