Sociální podmíněnost chování byla předmětem zkoumání již od období antiky. Jako samostatná věda se sociální psychologie vytvořila na přelomu 19. a 20. století. Za zakladatele sociální psychologie jsou pokládáni [[Émile Durkheim]] a jeho žák [[Claude Lévi-Strauss|Lévi-Strauss]]. Jejich přínosem je pojmenování jevů jako „primát sociálních faktů“, „kolektivní reprezentace“, „omezení a pravidla“. Pojem „sociální psychologie“ byl prvě použit v roku 1897 americkým psychológempsychologem a filozofem [[James Mark Baldwin|Jamesem Markem Baldwinem]] a ustálen v roku 1902 zásluhami [[Charles Horton Cooley|Charlesa Hortona Cooleyho]]. Mezi myšlenkové zdroje sociální psychologie můžeme zařadit teorii davu a masové psychologie ([[Gustave Le Bon]]), koncepci skupinové mysli ([[William McDougall]]) a psychologii národů ([[Wilhelm Wundt]]). Za první sociálně-psychologický výzkum je označována studie [[Norman Triplett|Normana Tripletta]] z roku 1898 zabývající se jevem [[sociální facilitace]].
Za počátek sociální psychologie jako samostatního vědního oboru se obecně považuje rok [[1908]], kdy byly vydány první učebnice s označením sociální psychologie . Šlo o díla publikovány nezávisle od sebe autory a psychology [[William McDougall|Williamem McDougallem]] a [[Edward Alsworth Ross|Edwardem Alsworthem Rossem]]. Po tomhle mylníkumilníku sledujeme rychlý rozvoj sociální psychologie zejména v USA. Ve 30. letech se tomuto oboru věnovalo mnoho [[Psycholog|psychologů]], kteří imigrovali do [[Spojené státy americké|Spojených států]] z [[Nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]]. Jednou z nejvýznamnějších postav mezi nimi byl [[Kurt Lewin]]. Středem pozornosti pak byly především postoje a chování v malých skupinách. V šedesátých letech objevila sociální psychologie množství témat, například [[Poslušnost|poslušnost vůči autoritě]], [[kognitivní disonance]] nebo [[Efekt přihlížejícího|intervence přihlížejících]]. Moderní badatelé se zajímají mimo jiné o [[Sociální percepce|sociální vnímání]], [[Atribuce|atribuci]] a [[sebepojetí]]. Na začátku 21. století je sociální psychologie institucionalizovanou disciplínou s velkou šíří záběru a značnou hloubkou zpracování jednotlivých témat. Kromě [[Kognitivismus (psychologie)|kognitivistického přístupu]] je silným explanačním rámcem [[teorie sociální identity]] a vyvíjí se [[Evolucionismus|evolucionistické přístupy]].
==== <big>Vývojová období sociální psychologie</big> ====
Podle autorů knihy Sociální Psychologie můžeme rozdělit vývojová období na tři etapy.
1.# První období (1908-1945) značí rozvoj sociální psychologie, která si v tomto období hledá své ohraničení a taktéž se snaží o zasloužení akceptace a uznání akademické obce.
2.# Druhé období (1946-1969) zaznamenává rozšíření záběru sociální psychologie. V tomhle období však chybí celistvá teorie, která by tenhle vědní odbor zastřešovala a taktéž se vykonává velké množství [[Experimentální výzkum a vývoj|experimentálních výzkumů]].▼
3.# Třetí období (1970-současnost) se soustředí na [[Metodologie|metodologii]] a praktické využití sociální psychologie v životě člověka.▼
▲2. Druhé období (1946-1969) zaznamenává rozšíření záběru sociální psychologie. V tomhle období však chybí celistvá teorie, která by tenhle vědní odbor zastřešovala a taktéž se vykonává velké množství [[Experimentální výzkum a vývoj|experimentálních výzkumů]].
▲3. Třetí období (1970-současnost) se soustředí na [[Metodologie|metodologii]] a praktické využití sociální psychologie v životě člověka.
