Afekt: Porovnání verzí

V kontextu české odborné literatury bývá afekt pojmem podřazeným k emocím, kdy všechny afektivní jevy nazýváme emoce a afekt je (spolu s náladou a vášněmi) jen jedním z typů emocí, které jsou takto klasifikovány s ohledem na délku trvání (krátká a prudká emoce je považována za afekt a dlouhá emoce za náladu).<ref name=":1" /> Na tento zavádějící překlad v české literatuře upozorňují např. Stuchlíková <ref>Stuchlíková, I. (2002): Základy psychologie emocí. Praha, Portál.</ref>, Czekóová s Urbánkem <ref>Cze k ó o vá, K., U r bá ne k, T. (2010): Mezinárodní systém fotografií pro výzkum emocí: jeden ze současných přístupů ke zkoumání emočních stavů. Československá psychologie 54, 277-289</ref>, Poláčková Šolcová, Lukavský, Slaměník <ref>Poláčková Šolcová, I., Lukavský, J., Slamění k, I. (2008): Emoční frekvence, regulace a celková hédonická bilance u dospívajících a dospělých. Československá psychologie 52, 537-554.</ref> či Slaměník <ref>Slamě ní k, I. (2011):  Emoce a interpersonální vztahy. Praha, Grada Publishing a.s.</ref>, kteří prohlašují, že afekt, zvláště v anglosaské literatuře, bývá považován za synonymum k emocím a dokonce za kategorii obecnější, než jsou emoce.

 

 

== Odvozená slova ==