Okrajová věda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Uvozvovky
Řádek 1:
'''Okrajová věda''' označuje myšlenky, které jsou vysoce spekulativní nebo se opírají o předpoklady, které již byly vyvráceny.<ref>{{cite journal |author=Dutch, Steven I |title=Notes on the nature of fringe science |journal= Journal of Geological Education|issn=0022-1368 |volume=30 |issue=1 |pages=6–13 |date=January 1982 |id=ERIC EJ260409 |oclc=427103550|doi=10.5408/0022-1368-30.1.6 |bibcode=1982JGeoE..30....6D }}</ref> Okrajové vědecké teorie jsou často rozvíjeny osobami, které nemají tradiční akademické vědecké vzdělání, nebo výzkumníky mimo hlavní proud oboru.<ref name=Fried95>{{cite book|author=Friedlander, Michael W. |title=At the Fringes of Science |year=1995 |oclc=42309381}}<!--p 63?--></ref>{{rp|58}}<ref>{{cite book |author-link=Isaac Asimov |author=Isaac Asimov |title=Left Hand of the Electron|publisher=[[Bantam Books]] |year=1980 |isbn=978-0-440-94717-2}}</ref> Široká veřejnost má potíže rozlišovat mezi vědou a jejími napodobeninami a v některých případech je "touha„touha věřit nebo všeobecná nedůvěra k odborníkům velmi silným podnětem k přijímání pseudovědeckých tvrzení"tvrzení“.<ref name="Fried95"/>{{rp|173–176}}
 
Pojem "okrajová„okrajová věda"věda“ zahrnuje vše od nových [[Hypotéza|hypotéz]], které lze ověřit [[Vědecká metoda|vědeckou metodou]], až po divoké [[Ad hoc hypotéza|ad hoc hypotézy]] a nesmysly. To má za následek tendenci odmítat všechny okrajové vědy jako doménu [[Pseudověda|pseudovědců]], [[Hobby|koníčkářů]] a podivínů.<ref>{{cite journal |author=David Bell |title=Secret science |journal=Science and Public Policy |date=December 1999 |volume=26 |issue=6 |page=450 |doi=10.1093/spp/26.6.450 }}</ref>
 
Koncept, který byl kdysi akceptován hlavním proudem vědecké komunity, se může stát okrajovou vědou kvůli pozdějšímu vyhodnocení předchozího výzkumu.<ref>{{Cite web|url=http://www.sld.cu/galerias/pdf/sitios/revsalud/beyerstein_cience_vs_pseudoscience.pdf|title=Distinhuishing Science from Pseudoscience|last=Beyerstein|first=Barry L.|date=July 1995|website=INFOMED - Red de Salud de Cuba}}</ref> Například teorie fokální infekce, podle níž jsou fokální infekce mandlí nebo zubů primární příčinou systémového onemocnění, byla kdysi považována za lékařský fakt. Od té doby byla pro nedostatek důkazů zavržena.
 
== Popis ==
Hranice mezi okrajovou vědou a [[Pseudověda|pseudovědou]] je sporná. Konotace "okrajové„okrajové vědy"vědy“ spočívá v tom, že jde o racionální snahu, která však z různých důvodů, například z důvodu neúplnosti nebo rozporuplnosti důkazů, pravděpodobně nepřinese dobré výsledky.<ref name="Fried95"/>{{rp|183}} Pseudověda je však něco, co není vědecké, ale nesprávně se za [[Věda|vědu]] označuje.
 
Tento termín může být považován za [[pejorativní]]. Například Lyell D. Henry Jr. napsal, že "okrajová„okrajová věda [je] termín naznačující také bláznivost"bláznivost“.<ref>{{cite journal |author=Henry Lyell D. |year=1981 |title=Unorthodox science as a popular activity |journal=[[J Am Culture]] |volume=4 |issue=2 |pages=1–22 |doi=10.1111/j.1542-734X.1981.0402_1.x}}</ref> Tato charakteristika je možná inspirována výstředním chováním mnoha badatelů, kterým se hovorově (a se značným historickým precedentem) říká šílení vědci.<ref>{{cite encyclopedia |last1=Runco |first1=Mark A |last2=Pritzker |first2=Steven R |encyclopedia=Encyclopedia of Creativity |volume=i–z |year=1999 |page=10 }}</ref>
 
Přestože je většina okrajových vědeckých poznatků odmítána, vědecká komunita některé jejich části přijala.<ref name="Fried95"/>{{rp|172}} Příkladem je [[desková tektonika]], myšlenka, která vznikla jako okrajová věda o [[Kontinentální drift|kontinentálním driftu]] a byla po desetiletí odmítána.<ref name="Fried95"/>{{rp|5}}
Řádek 26:
Mezi relativně nedávné okrajové vědy patří:
 
* Aubrey de Grey, který se v roce 2006 objevil ve speciální reportáži pořadu [[60 Minutes]], se zabývá studiem lidské [[dlouhověkost]]i.<ref>{{cite news |url=http://www.cbsnews.com/stories/2005/12/28/60minutes/main1168852.shtml |title=The quest for immortality: Want to live 500 years? One scientist says it may be possible one day |work=CBS News |date=2005-12-28}}</ref> Svou práci nazývá "strategie„strategie pro umělé zanedbatelné stárnutí"stárnutí“ (strategies for engineered negligible senescence, SENS). Mnoho vědců hlavního proudu se domnívá, že jeho výzkum je okrajovou vědou (zejména jeho názor na význam jaderných epimutací a jeho časová osa pro terapii proti stárnutí).<ref>{{Cite journal | first1=H. |last1=Warner | first2=J. |last2=Anderson | first3=S. |last3=Austad | first4=E. |last4=Bergamini | first5=D. |last5=Bredesen | first6=R. |last6=Butler | first7=B. A. |last7=Carnes | first8=B. F. C. |last8=Clark | first9=V. |last9=Cristofalo | first10=J. |last10=Faulkner | first11=L. |last11=Guarente | first12=D. E. |last12=Harrison | first13=T. |last13=Kirkwood | first14=G. |last14=Lithgow | first15=G. |last15=Martin | first16=E. |last16=Masoro | first17=S. |last17=Melov | first18=R. A. |last18=Miller | first19=S. J. |last19=Olshansky | first20=L. |last20=Partridge | first21=O. |last21=Pereira-Smith | first22=T. |last22=Perls | first23=A. |last23=Richardson | first24=J. |last24=Smith | first25=T. |last25=Von Zglinicki | first26=E. |last26=Wang | first27=J. Y. |last27=Wei | first28=T. F. |last28=Williams|title=Science fact and the SENS agenda. What can we reasonably expect from ageing research?|journal=EMBO Reports|volume=6|issue=11|pages=1006–1008| date=Nov 2005 |issn=1469-221X|pmid=16264422|pmc=1371037|doi=10.1038/sj.embor.7400555}}</ref> V článku v časopise Technology Review z roku 2005 (který je součástí rozsáhlejší série) se uvádí, že "SENS„SENS je vysoce spekulativní. Mnohé z jeho návrhů nebyly reprodukovány a ani by nemohly být reprodukovány s dnešními vědeckými poznatky a technologiemi. V souladu s Myhrvoldem bychom mohli dobromyslně říci, že de Greyovy návrhy existují v jakési předsíni vědy, kde čekají (možná marně) na nezávislé ověření. SENS si nevynucuje souhlas mnoha znalých vědců, ale není ani prokazatelně chybný."<ref>{{cite news | first=Jason |last=Pontin |title=Is defeating aging only a dream? |date=2006-07-11 |work=Technology Review | url=http://www.technologyreview.com/sens/}} ''(includes June 9, 2006 critiques and rebuttals)''</ref>
* Reakci jaderné fúze zvanou [[studená fúze]], která probíhá při teplotě a tlaku blízkém pokojové teplotě, oznámili v březnu 1989 chemici Martin Fleischmann a Stanley Pons. Četné výzkumy v té době nebyly schopny jejich výsledky zopakovat.<ref>{{cite web |title=A report from the American Physical Society spring meeting – 1–2 May 1989 Baltimore, MD Special session on cold fusion |url=http://www.ibiblio.org/pub/academic/physics/Cold-fusion/vince-cate/aps.ascii |access-date=2009-04-14}}</ref> Následně se studenou fúzí zabývala řada vědců nebo se účastnila mezinárodních konferencí na toto téma. V roce 2004 vytvořilo Ministerstvo energetiky Spojených států amerických komisi pro studenou fúzi, aby se jí znovu zabývala. Chtěli zjistit, zda by se jejich politika týkající se této technologie neměla kvůli novým důkazům změnit.
* Teorie abiogenního původu ropy předpokládá, že [[ropa]] vznikla z hlubokých ložisek uhlíku, která se snad datují do doby vzniku Země. Všudypřítomnost uhlovodíků ve sluneční soustavě je považována za důkaz, že na Zemi může být mnohem více ropy, než se běžně předpokládá, a že ropa může pocházet z tekutin obsahujících uhlík, které migrují vzhůru ze zemského pláště. Abiogenní hypotézy zaznamenaly v poslední polovině dvacátého století oživení ruskými a ukrajinskými vědci. Větší zájem na Západě vyvolala až publikace Thomase Golda The Deep Hot Biosphere (Hluboká horká biosféra) z roku 1999. Goldova verze teorie je částečně založena na existenci biosféry tvořené [[termofilní]]mi bakteriemi v [[Zemská kůra|zemské kůře]], což by mohlo vysvětlovat existenci určitých [[biomarker]]ů v těžené ropě.
Řádek 45:
Michael W. Friedlander navrhl několik zásad, jak reagovat na okrajovou vědu, která je podle něj složitějším problémem než [[vědecký podvod]].<ref name="Fried95"/>{{rp|174}} Mezi jím navrhované metody patří dokonalá přesnost, kontrola citovaných zdrojů, nepřeceňování ortodoxní vědy, důkladné pochopení příkladu Wegenerova kontinentálního driftu, příklady ortodoxní vědy zkoumající radikální návrhy a připravené příklady chyb okrajových vědců.<ref name="Fried95"/>{{rp|178-9}}
 
Friedlander naznačuje, že okrajová věda je nezbytná, aby věda hlavního proudu nezanikla. Vědci musí posoudit věrohodnost každého nového okrajového tvrzení a některé okrajové objevy "později„později gradují mezi uznávané"uznávané“, zatímco jiné "se„se nikdy nedočkají potvrzení"potvrzení“.<ref name="Fried95"/>{{rp|173}}
 
Margaret Wertheimová ve své knize Physics on the Fringe (Fyzika na okraji) popsala mnoho "outsiderských„outsiderských vědců"vědců“, kterým profesionální vědci věnují jen malou nebo žádnou pozornost. U všech popisuje, že se snaží pochopit svět pomocí vědecké metody, ale přitom nejsou schopni porozumět složitým teoriím moderní vědy. Považuje také za spravedlivé, že se pověření vědci neobtěžují věnovat mnoho času poznávání a vysvětlování problémů s okrajovými teoriemi nepověřených vědců, protože autoři těchto teorií nevěnovali čas pochopení teorií hlavního proudu, které se snaží vyvrátit.<ref>http://podcastdownload.npr.org/anon.npr-podcasts/podcast/77/510036/143369581/KERA_143369581.mp3</ref>
 
=== Kontroverze ===
Řádek 54:
Kritici tvrdí, že tyto spory otevírají prostor pro věrohodnost [[boží prozřetelnost]]i a [[Inteligentní plán|inteligentního plánu]].<ref>{{cite web |title=The dangers of creationism in education |url=http://assembly.coe.int/Main.asp?link=/Documents/WorkingDocs/Doc07/EDOC11297.htm |publisher=Council of Europe |date=2008-03-31 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20070813201055/http://www.assembly.coe.int/Main.asp?link=%2FDocuments%2FWorkingDocs%2FDoc07%2FEDOC11297.htm |archive-date=2007-08-13 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.antievolution.org/features/wedge.pdf |title=The Wedge |publisher=Discovery Institute |year=1999}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.talkorigins.org/faqs/edwards-v-aguillard/amicus1.html |title=Edwards v. Aguillard}}: Amicus curiae brief of 72 Nobel laureates, 17 state academies of science, and 7 other scientific organizations in support of appellees in [https://supreme.justia.com/cases/federal/us/482/578/ 482 U.S. 578 (1987)]</ref>
 
Jak tvrdí Donald E. Simanek, "příliš„příliš často se se spekulativními a nejistými hypotézami špičkové vědy zachází, jako by to byly vědecké pravdy, a tak je veřejnost dychtící po odpovědích přijímá." Veřejnost si však neuvědomuje, že "při„při postupu vědy od nevědomosti k porozumění musí projít přechodnou fází zmatku a nejistoty"nejistoty“.<ref name='Simanek'>{{cite web |url=http://alcor.concordia.ca/~vpetkov/links4.htm#cutting |title=Cutting edge science |access-date=2008-04-01 |last=Simanek |first=Donald |archive-url = https://web.archive.org/web/20080319110815/http://alcor.concordia.ca/~vpetkov/links4.htm#cutting <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 2008-03-19}}</ref>
 
Svou roli v šíření přesvědčení, že některé vědní obory jsou kontroverzní, hrají také média. Ve svém dokumentu z roku 2003 "Optimising„Optimising Public Understanding of Science and Technology in Europe: A Comparative Perspective"Perspective“ Jan Nolin a kol. píší, že "z„z pohledu médií je zřejmé, že kontroverzní věda se prodává, a to nejen kvůli své dramatické hodnotě, ale také proto, že je často spojena se společenskými otázkami s vysokým dopadem"dopadem“.<ref>{{cite web|url=http://www.univie.ac.at/virusss/opus/OPUS%20Report%20Final.pdf |page=632 |author=Nolin, Jan |title=Optimising public understanding of science: A comparative perspective |display-authors=etal |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20080912101731/http://www.univie.ac.at/virusss/opus/OPUS%20Report%20Final.pdf |archive-date=2008-09-12 }}</ref>
 
== Odkazy ==