Domácnost: Porovnání verzí

Přidáno 54 bajtů ,  před 5 měsíci
m
bez shrnutí editace
m (editace uživatele 109.71.214.11 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vlakovod)
značka: rychlé vrácení zpět
mBez shrnutí editace
 
 
== Definice v ekonomii ==
Domácnost je základní společenský a ekonomický subjekt (respektive společenská entita), který přichází na [[Trh (ekonomie)|trh]] za účelem uspokojení svých potřeb. Příslušníci jednotlivých domácností si potřebují nebo i sami chtějí na trhu opatřit užitečné nebo vzácné statky určené pro jejich spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti v tomto kontextu chápeme vždy jakožto skupiny fyzických osob, které jsou nositeli konkrétních osobních a skupinových potřeb. V této roli se domácnost, reprezentovaná vždy skupinou nějakých konkrétních fyzických osob, nazývá [[spotřebitel]]. Domácnosti vystupují na trhu také jako prodávající. Jsou totiž výhradními vlastníky [[Výrobní faktor|výrobních faktorů]] (práce, půda, kapitál). Na trhu výrobních faktorů je prodávají firmám, aby posléze mohly za příjmy (důchody) z výrobních faktorů nakupovat výrobky pro spotřebu.
 
=== Hospodaření domácností ===
}}</ref> obsahoval tuto definici domácnosti: „''Pojem domácnosti je upraven v ust. § 115 Obč. z. jako trvalé spolužití fyzických osob, které společně hradí náklady na své potřeby. Spolužití je trvalé, jestliže objektivně zjistitelné okolnosti svědčí o úmyslu osob založit a vést takové spolužití, nikoliv pouze na přechodnou dobu (Občanský zákoník - komentář, s. 323, C. H. Beck, 7. vydání, 2002). Žádný právní předpis nespojuje domácnost s určitou nemovitostí. Společné bydlení (nadto v objektu určeném k bydlení, resp. k trvalému bydlení) není ani bezpodmínečným výrazem společného žití.''“
 
Od dne 1. ledna 2014 již tato definice nemá oporu v právních předpisech. Nový občanský zákoník domácnost výslovně nedefinuje a užívá tento pojem v různých souvislostech a významech, ačkoli podle jeho důvodové zprávy sice nejsou „rodina“ ani „domácnost“ subjekty práva, ale přesto jde o pojmy zaužívané a jednoznačně chápané, s nimiž právní řád běžně pracuje. Sám zákon pak nedefinuje ani pojem "domácnost"„domácnost“, ani související pojmy "společná„společná domácnost"domácnost“ a "rodinná„rodinná domacnost"domácnost“.
 
Mohlo by se dovozovat, že domácnost je spjata s konkrétním místem na zemském povrchu, případně s doručovací adresou. V § 723 je zmíněno ''"obydlí„obydlí, v němž je rodinná domácnost manželů"manželů“''. Podle § 743 platí, že ''"manželé„manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost"domácnost“''. Obdobně se v § 1835 uvádí, že ''"podnikatel„podnikatel převezme zboží od spotřebitele v jeho domácnosti"domácnosti“''; ustanovení § 1840 se zmiňuje o ''"dodávce„dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného do spotřebitelovy domácnosti nebo do jiného místa, které spotřebitel určil"určil“''.
 
Při tom zákon nevylučuje, aby člen domácnosti bydlel jinde nežli v místě kde má domácnost: v ustanovení § 2279 se stanoví, že ''"zemře„zemře-li nájemce, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt"byt“''. Z toho je možné a contrario dovodit, že členy domácnosti mohou být i osoby, které spolu "nežijí"„nežijí“ v jednom bytě.
 
Z ustanovení [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1177 <u>§ 1177</u>] vyplývá oznamovací povinnost vlastníka bytové jednotky o ''„počtu osob, které budou mít v bytě domácnost“'', přičemž výkladová literatura uvádí, že tyto osoby nemusí v bytě přímo bydlet <ref>{{Citace monografie
354

editací