MiG-1: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vývoj: odkazy; chybí zdroj značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
verze 20710184 uživatele 78.80.25.219 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
||
Řádek 23:
Konstruktéři Mikojan a Gurevič, jejichž kariéra byla původně spjatá s [[Nikolaj Nikolajevič Polikarpov|Polikarpovem]], do stroje včlenili mnoho ze zkušeností, které získali v této konstrukční kanceláři. Jako pohonnou jednotku zvolili kapalinou chlazený [[dvanáctiválcový vidlicový motor]] AM-35A, upravený z M-34NRG, který sliboval větší výkony s jednorychlostním [[kompresor]]em ve vyšších letových hladinách.
[[Sériová výroba|Sériové výrobě]] předcházely tři [[prototyp]]y označené '''I-200'''. První (s. č. 01) byl nejprve testován v [[aerodynamický tunel|aerodynamickém tunelu]] v [[CAGI]] bez výzbroje nad motorem. Pozemní zkoušky zahájil v
Zálet druhého I-200, určeného ke zkouškám výzbroje, byl proveden 9. května, třetí prototyp pro testy letových výkonů měl letovou premiéru 6. června 1940. Během zkoušek bylo zaznamenáno 112 nedostatků, mimo jiné přehřívání oleje a [[diol|glykolu]], požáry [[letecký motor|motorů]], tuhé řízení a nedostatečný výhled z [[kokpit]]u.
Řádek 29:
Výroba však pod označením '''MiG-1''' běžela již od prosince 1940, proto byla zahájena série urgentních modifikací, které měly vést k odstranění závad. Mezi nejdůležitější patřila montáž [[Slot (letectví)|slotů]] na [[Náběžná hrana|náběžnou hranu]] [[Křídlo letadla|křídla]] pro zlepšení [[Stabilita letadla|stability]] a zvětšení velikosti pneumatik. Další úpravou prošly zvětšené palivové nádrže a chladicí systém motoru, vše provedeno na třetím prototypu I-200 (s. č. 03).<ref name="Herbert" />
Koncem roku 1940 byl do prototypu I-200 (s. č. 02) zabudován původně zamýšlený motor AM-37 a takto přebudovaný stroj byl 6. ledna 1941 zkušebním pilotem I. Žukovem zalétán. Motor však trpěl nad hladinou 4000 m značnými vibracemi.<ref name="Herbert" /> Po provedených úpravách v závodu č. 24 ve
== Bojové užití ==
| |||