Televizní společnost: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 13 lety
m
robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
m (kategorie)
m (robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace)
Vydání vysílací licence pro vzdušné pozemní (terestrické) šíření podléhá výběrovému řízení a je omezeno fyzikálním omezením počtu dostupných vysílacích [[kmitočet|kmitočtů]]. Z tohoto důvodu je počet vysílatelů konečný a počet celoplošných televizí (tedy televizí, jejichž vysílání je terestrickým šířením dostupné alespoň 70 procentům obyvatel ČR) je nyní z technologických důvodů stanoven v ČR na konečný počet 4 programů (ČT1, ČT2, NOVA, Prima). Výrazná změna nastane postupně v letech 2008 až 2010 se změnou technologie terestrického šíření vysílaného signálu (technologie DVB-T) a přinese výrazně vyšší počet celoplošně vysílaných programů.
 
Vydání vysílací licence pro jiné druhy šíření ([[kabelová televize|pomocí kabelových rozvodů]], [[satelitní televize|satelitního vysílání]], [[IPTV|internetové distribuce]]...) podléhá pouze administrativnímu schválení.
 
Žadatel o vydání licence k vysílání musí v žádosti uvést i obecný návrh programové skladby a je-li RRTV schválen, pak jej musí vysílatel dodržovat.
Patří k ní v první řadě '''přenosové vozy''' (někdy též OB-van z angl. OB=Outdoor Broadcasting), obsahující zabudovanou obrazovou režii, zvukovou režii a pracoviště technické kontroly. Takové rozsáhlé pracoviště je úsporně zabudováno v kamionech či upravených autobusech. Velké přenosové vozy disponují i takzvanými '''doprovodnými technickými vozy''' s veškerou potřebnou technikou (kamery, stativy, kabely), záložními zdroji el. energie (dieselagregáty) a se zázemím pro technický personál.
 
Nezbytným doplňkem řetězce přenosové techniky je zařízení zajišťující dopravu vyrobeného signálu na odbavovací pracoviště televizní společnosti, odkud je po přidání vysílacího loga televize signál přímo vysílán k divákům. Technologicky nejstarším a dosud užívaným principem je '''ENG''' (Electronic News Gathering) - dočasně zbudovaný přímý pozemní mikrovlnný spoj (tzv. "skok"„skok“) buď přímo na přijímací anténu na budově televize, nebo na přijímací anténu specializované firmy provozující transportní audiovizuální síť a dopravující signál až do budovy televize. Organizačně nejjednodušším avšak dražším principem je '''SNG''' (Satellite News Gathering) - operativní a dočasně zbudovaný mikrovlnný skok na satelitní transpondér ([[převaděč]]), ze kterého putuje signál zpět k Zemi do budovy televize. Tato technika je naprosto nezávislá na místě, odkud má být přenos uskutečněn a nevyžaduje žádnou složitou předchozí přípravu a proto je využívána nejčastěji pro potřeby aktuálního zpravodajství. Moderní a progresivní metodou využitelnou v místech s častým opakováním televizních přenosů (sportoviště, budova [[parlament]]u...u…) je digitální přenos signálu zakódovaného do '''[[MPEG]]''' [[stream]]u pomocí datové sítě ([[Virtuální privátní síť|VPN]] linka), technologicky blízké přenosu videa po internetu. Všechny tyto transportní přenosové technologie bývají instalovány do speciálně uzpůsobených vozidel (ENG vůz, SNG vůz, MPEG vůz).
 
Mezi další doplňkové technologie přenosové techniky je možno zařadit například specializované pracoviště pro tvorbu grafiky - typicky pro okamžité generování výsledkových listin, informací o stavu utkání, času apod. Jiným případem specializované techniky může být další přenosový vůz zpracovávající signály z bezdrátových kamer (tzv. on-board kamery), umístěných například v závodních vozidlech, v konstrukci hokejové branky, v helikoptéře nad závodní dráhou atd.
Primárním zájmem zadavatelů reklamy je snaha znát co nejpřesněji počet diváků a jejich sociální a věkovou strukturu, kteří se v daný okamžik vysílání reklamy na televizní program dívali. Televizní společnosti deklarují tyto údaje jako údaje o tzv. '''sledovanosti'''. Současná metodika zjišťování těchto údajů dosáhla velmi přesných výsledků. K její realizaci slouží technická zařízení s názvem '''peoplemetr''' ''(čti: píplmetr)''. Tento systém je však natolik nákladný, že jej jsou schopny hradit pouze velké televizní společnosti. Ostatní televize využívají jednodušších a nesrovnatelně méně přesných postupů, spočívajících buď v přímém anketním průzkumu, nebo v rámcovém odhadu např. na základě ohlasů diváků apod.
 
Peoplemetrové měření realizované v ČR spočívá ve vytipování skupiny více než 3 tisíc jednotlivců starších 4 let v ca 1300 domácnostech, které za úplatu provozují u svých TV přijímačů technické zařízení, pomocí kterého speciálním dálkovým ovládáním přepínají sledované pořady (podobně jako běžným dálkovým ovládáním přímo na TV přijímači). Při přepínání se však musí jednoduše identifikovat, o jakého člena domácnosti jde, resp. který člen domácnosti je v danou chvíli u televizoru - pokud program sleduje více osob, musí se každý "přihlásit"„přihlásit“. Vytipování osob slouží k tomu, aby bylo dosaženo optimálního rozvrstvení zkoumaných osob napříč především věkovými a sociálními vrstvami obyvatelstva, souměrného geografického rozmístění včetně rozdělení pohlaví. Zařízení pak s přesností na jednotky vteřin zaznamenává, který program je aktuálně přepnut. Sebraná data průběžně odesílá pomocí technologie GSM k centrálnímu vyhodnocení. Uživatelé peoplemetrů musí zůstat v anonymitě, aby nemohlo dojít k jejich ovlivňování.
 
Získané sekundové údaje slouží k vypočtení minutové sledovanosti. Z ní se odvozuje průměrná sledovanost delších časových úseků, konkrétně celých pořadů. Základními vypočtenými daty jsou pak procentuálně vyjádřené údaje '''Rating''' (''Television Rating'' - poměr počtu diváků dané sociodemografické skupiny, kteří televizní program sledovali, vůči počtu osob takové skupiny v ČR) a '''Share''' (''Audience Share'' či ''Market Share'' - ukazuje kolik diváků dané cílové skupiny, kteří jsou v daný okamžik u televizorů, sledovalo daný pořad).
42 548

editací