Babylónský talmud: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 12 lety
m
robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
m (robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace)
'''Babylónský Talmud''', '''Talmud Bavli''', je literární dílo sestávající se z [[Mišna|Mišny]] a [[Gemara|Gemary]]. Tato Gemara je výsledkem téměř 300 let diskuzí a bádání nad Mišnou v&nbsp;babylonských akademiích, především ve městech Sura, Nehardea a Pumbedita. Tradice připisuje závěrečnou redakci Babylónského Talmudu dvěma babylonským učencům, jimiž byli ''Rav Aši'' a ''Ravina''.<ref>Např. Bava Mecia 86a; Maimonides, Igeret Tejman, úvod</ref>
 
Babylónský Talmud je svým způsobem encyklopedií znalostí a vědomostí celého tehdejšího babylónského židovstva, která svou strukturu odvodila podle Mišny.
 
Otázka kdy byla Gemara konečně přivedena do své dnešní podoby není mezi současnými učenci vyřešena. Část textu nabyla své konečné podoby až asi před rokem [[700]]. O definitivním textu Talmudu můžeme hovořit až v 8. století. Rabíni, kteří Talmud editovali po skončení období [[Amoraim]], jsou tradičně nazýváni סבוראים, ''[[Savoraim]]'' nebo ''Rabanan savoraim'', sg. סבורא počeštěně "savoraité"„savoraité“. Jejich jméno je odvozeno od slovesa סבר, tj. ''domnívat se'', ''usuzovat'', ''být přesvědčen''. Současní učenci také používají pro autory nezařaditelných výroků v&nbsp;Gemaře termín ''Stamim'' (z hebrejského ''stam'', jež znamená uzavřený, vágní nebo nezařaditelný, v kontextu např. ''stam mišna'' znamená ''anonymní mišna''). Viz také [[Halacha#Historická období důležitá pro židovský zákon|historická období židovského zákona]].
 
 
** Keritot
** Me'ila
** Tamid
** Kinim
 
 
=== Tosafot ===
Tosafot (dosl. dodatky) jsou dílem [[Tosafisté|tosafistů]], kteří působili ve 12. a 13. stol. v Evropě, především Fancii a Německu Jedním z hlavních cílů ''Tosafot'' je vysvětlit a interpretovat rozporuplná tvrzení v&nbsp;Talmudu. Na rozdíl od Rašiho nejsou Tosafot průběžným komentářem, ale spíše jsou to komentáře komplexní, které pracují s Talmudem jako celkem, a nesoustředí se na výklad jednotlivých slov či vět, ale celých sporných pasáží. Často se vysvětlení Tosafistů liší od vysvětlení Rašiho, což je pochopitelmné i z toho hlediska, že prvními tosafisty byli Rašiho vnuci - Rabi Šmu'el ben Me'ir ([[Rašbam]]), Rabi Jicchak ben Me'ir ([[Ribam]]) a Rabi Ja'akov ben Me'ir ([[Rabejnu Tam]]).
 
Časem se přístup Tosafistů rozšířil i k&nbsp;jiným židovským komunitám, zejména k&nbsp;těm španělským. To vedlo k&nbsp;napsání mnoha jiných komentářů v&nbsp;podobných stylech. Knim patří komentáře následujících autorů: [[Nachmanides|Ramban]], [[Rabi Šlomo ben Avraham|Rašba]], [[Rabi Jom Tov ben Avraham|Ritva]], [[Nissim z Gerony|Ran]], [[Meir Abulafia|Jad Rama]], a [[Ha-Meiri|Rabi Menachem ben Šlomo ha-Me'iri]].
=== Další komentáře ===
==== Ga'onim ====
První komentáře k Talmudu psali již [[Ga'onim]] (přibližně v&nbsp;letech 800-1000&nbsp;n.&nbsp;l.) v&nbsp;[[Babylon]]ě. Většina gaonských komentářů je známa pouze z citací, většinou se bohužel jedná o ztracená díla. Ačkoli se dochovaly některé přímé komentáře na některá konkrétní témata (např. Paltoj gaon, Šerira gaon, Sa'adja Gaon aj.), naše hlavní znalost talmudské učenosti gaonského období pocházejí z výroků vtělených do gaonských [[responsa|respons]] osvětlujících talmudské pasáže.
 
==== Kairuán ====
==== Agada v Talmudu ====
Španělský rabín z 15.&nbsp;století, Rabbi Ja'akov ibn Habib (zemřel r.&nbsp;1516), sepsal dílo ''Ejn Ja'akov''. Toto dílo je extrakcí téměř všeho agadického materiálu z Talmudu. Bylo zamýšleno k obeznámení veřejnosti s mravoučnými částmi Talmudu a k vyvrácení mnoha nařčení týkajících se jeho obsahu. Důraz na studium (respektive nezanedbávání studia) agadických pasáží kadl i [[Maharal]].
==== Pozdní komentáře ====
V&nbsp;pozdějších stoletích se pozornost částečně přesunula od přímé interpretace Talmudu k&nbsp;rozboru dříve napsaných talmudských komentářů. K&nbsp;těmto pozdějším komentátorům patří „Maharšal“ ([[Šlomo Luria]]), „Maharam“ ([[Meir Lublin]]) and „Maharša“ ([[Šmuel Eidels]]).
42 548

editací