Únos Adolfa Eichmanna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografická úprava |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 4:
Eichmannovi se podařilo zmizet hned po [[II. světová válka|válce]] v roce [[1945]]. Jeho manželka Veronika (Vera) se v roce [[1947]] pokoušela prostřednictvím svého švagra Karla Lukase u okresního soudu v [[Bad Ischl]]u nechat A. Eichmanna prohlásit za mrtvého, to se ale [[Simon Wiesenthal|S. Wiesenthalovi]] (který se o tom dozvěděl) podařilo překazit<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html</ref>. Eichmannovi se mezitím podařilo zmizet z [[Evropa|Evropy]] pomocí dočasného pasu<ref>http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/html/travel-document-feature-310507?opendocument</ref>. Další zprávu o Eichmannově pobytu obdržel Wiesenthal v roce [[1951]]. Jeho známý, [[Filatelie|filatelista]], ji obdržel od dlouholetého kamaráda žijícího v [[Buenos Aires]]. Protože však Wiesenthal neměl prostředky na další pátrání, předal tuto informaci v roce [[1954]] izraelskému [[velvyslanectví]] ve [[Vídeň|Vídni]]<ref>Wiesenthal, Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 91 - 92</ref>. V roce [[1957]] se Wisenthalovi podařilo na pohřbu Eichmannova otce vyfotografovat Adolfova bratra Ottu, o kterém se domníval, že je Adolfovi tak podobný, že by to mohlo pomoci s identifikací hledaného nacistického zločince. Tyto fotografie se později u Wiesenthala vyzvedli dva muži z Izraele.<ref>Wiesenthal Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 93 - 94</ref>.
První důvěryhodnou zprávu o Eichmannově úkrytu obdržel [[Isser Harel]] (dle svého vyjádření v knize Dům v Garibaldiho ulici), tehdejší šéf Mossadu koncem roku 1957 od Fritze Bauera, státního zástupce v západoněmecké spolkové země [[Hesensko]] (mezitím byli prověřováno množství falešných stop a to i, jak později Harel řekl, od S. Wiesenthala<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html, http://pqasb.pqarchiver.com/jpost/access/99715645.html?dids=99715645:99715645&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+7%2C+1991&author=Jonathan+Schachter&pub=Jerusalem+Post&edition=&startpage=05&desc=ISSER+HAREL+TAKES+ON+NAZI-HUNTER+WIESENTHAL+%27HAD+NO+ROLE%27+IN+EICHMANN+KIDNAPPING </ref>. Ten při schůzce s emisarem Mossadu Šaulem Daromem v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] sdělil, že Eichmann se skrývá v Argentině, v Buenos Aires. Dále pak potvrdil důvěryhodnost svého argentinského informátora. To, že se obrátil na Izrael zdůvodnil Dr. Bauer nedůvěrou v ochotu německé justice Eichmanna potrestat. Jméno svého informátora odmítl Dr. Bauer sdělit, pouze řekl, že Eichmann sídlí v ulici Chacabuco č. 4261 v Buenos Aires na předměstí Olivos.
V lednu [[1958]] odcestoval do Argentiny agent Mossadu, který společně s dalším spolupracovníkem, židovským studujícím v Argentině informace prověřil. Na udané adrese ale byly zjištěny osoby, které neodpovídali popisům Eichmanna či jeho ženy Veroniky. Díky těmto negativním zprávám se Darom znovu sešel v Kolíně nad Rýnem s dr. Bauerem. Ten nakonec sdělil adresu svého argentinského zdroje. Jednalo se o Lothara Hermanna, Němce usazeného v Argentině. Harel, který pátrání řídil, požádal o spolupráci vyšetřovatele izraelské policie Efraima Hofstättera, který shodou okolností mířil do Jižní Ameriky vyšetřovat jiný případ. Hofstätter se s Hermannem v Buenos Aires sešel, vydávaje se za vyslance dr. Bauera. Podařilo se mu navázat s Hermannem kontakt a získat jeho důvěru. Z jejich rozhovoru vyplynulo, že Hermannova dcera se seznámila s mladíkem, který se jmenuje Nicolas Eichmann. S hovorů s ním vyrozuměla, že jeho otec býval důstojníkem v německé armádě, či že vše by bylo lepší, kdyby se plán na vyhlazení Židů podařil. Hermann dále popsal, jak se pokoušel, na žádost dr. Bauera vést vyšetřování a jak, společně s dcerou (neboť byl stižen slepotou) dům, kde Eichmann s rodinou údajně bydlel navštívili. Z několika dalších indicií vyvodili, že by se mohlo jednat o A. Eichmanna.
Řádek 26:
===V úkrytu===
V konspirativním domě byl Klement-Eichmann umístěn v izolované místnosti, která byla zabezpečena tak, aby nebyla nalezena i běžné domovní prohlídce. Jako první věc provedli agenti Mossadu výslech Klementa-Eichmannna. Ten se po krátkém zapírání přiznal k tomu, že je Adolf Eichmann. Mezi tím odeslal Harel do Izraele zprávu, že Eichmann je v izraelských rukou.
Ve svém improvizovaném vězení strávil Eichmann svých posledních 8 dní v Argentině. Během skrývání prošli členové komanda těžkou psychickou krizí, neboť byli nuceni starat se a ošetřovat člověka, který byl zodpovědný za smrt jejich nejbližších i smrt pěti milionů Židů při [[
===Odlet===
Řádek 33:
Letadlo vzlétlo z [[Tel Aviv]]u 18. května a s mezipřistáními v [[Řím]]ě, [[Dakar]]u a Recife ([[Brazílie]]) přistálo 19. května na letišti v Buenos Aires. Letadlo [[Bristol Britannia]] bylo pilotováno předem vybranou posádkou. Vybraní stevardi se starali o nicnetušící cestující, kteří byli tvořeni oficiální izraelskou delegací. Odlet byl stanovený na 21. května na dvě hodiny po půlnoci.
Dne 19. května začali určení členové komanda v Buenos Aires vyklízet konspirační byty a domy (s vyjímkou toho, v němž byl ukrýván Eichmann), vracet vypůjčená auta a likvidovat vše, co by mohlo pozdějším vyšetřovatelům pomoci v pátrání. Zároveň Harel určil několik lidí z pomocníků, kteří začali pátrat po [[Josef Mengele|Josefu Mengelem]], o kterém se Harel domníval, že také žije kdesi v Buenos Aires. Toto pátrání však nepřineslo žádný úspěch.
Součástí plánu na převoz Eichmanna do letadla byl fingovaný úraz jednoho ze spolupracovníků agetů Mossadu (s vymyšleným otřesem mozku pobyl několik dní na klinice), který poté s lékařskou zprávou povolující let letadlem kliniku opustil, lékařská zpráva o prodělaném otřesu mozku posloužila jako zdůvodnění, proč je Eichmann, převlečený do letecké uniformy, přepravován ve stavu snížené rozlišovací schopnosti.
Samotný Eichmannův přesun začal po 21 hodině. Namaskovaný a omámený Eichman byl posazen do auta na zadní sedadlo. Vedle něj se posadil lékař (pro případ naléhavé potřeby znovu aplikovat [[anestetikum]]) a z druhé strany další člen komanda. Na letiště dorazilo auto ve 23:00 a bez problémů projelo kolem vojenské hlídky. Poté auto zastavilo u čekajícího letadla a Eichmann byl vyveden ven a dopraven na palubu. Umístěn byl do jednoho z křesel v I. třídě. Ostatní členové posádky dostali příkaz sedět na sedadlech kolem něj a předstírat spánek.
O několik minut později nastoupili do letadla někteří další členové komanda (zatímco další s vrátili zpět do Buenos Aires, aby vrátili vypůjčená auta; Argentinu opustili každý na vlastní pěst), jako poslední nastoupil I. Harel. Krátce nato letadlo dorolovalo na startovací dráhu.
21. května 1960 v 00:05 opustilo letadlo s A. Eichmannem argentinský vzdušný prostor.
Řádek 56:
==V Argentině po únosu==
Poté, co rodina A. Eichmanna zjistila jeho zmizení, obrátili se její členové na jeho bývalé spolubojovníky z dob II. sv. války. Ti se pokoušeli získat informace o pohybech osob v přístavech a na letišti, ale Eichmanna se jim najít nepodařilo. Rodině poskytli pomoc při pátrání i členové Perónistické mládeže. Ale i ta byla bezvýsledná. Všichni od začátku tušili, že A. Eichmann byl unesen Izraelci. Mnozí bývalí nacističtí pohlaváři přerušili s Eichmannovou rodinou veškeré styky a uprchli z Argentiny. Jak ale předpokládal Harel, na policii se rodina neobrátila.
Poté, co Izraelci oznámili, že Eichmann je v jejich rukou, podala Argentina oficiální protest u [[Organizace spojených národů|OSN]] proti narušení své územní integrity. Izrael se za tento čin oficiálně omluvil, ale Eichmanna odmítl vrátit. Po několikatýdení roztržce mezi oběma státy došlo k opětovnému znormalizování vztahů.
==Zajímavosti==
Řádek 65:
*Kohelet (Kazatel)
*Tira (Palác)
*Eleazar (jméno syna jednoho ze členů komanda)
*Maoz (Pevnost)
*Ramim (Výšiny)
Řádek 72:
:Seznam členů komanda:
*[[Rafi Ejtan]] - velitel komanda (vyšetřovatel Šin Bet)
*[[Avraham Šalom]] - zástupce velitele
*[[Efraim Ilani]] - občan Izraele dlouhodobě žijící v Argentině (zařazen do týmu vzhledem k svým znalostem místních poměrů
*[[Zvi Aharoni]] - objevil a identifikoval Eichmanna, později prováděl jeho předběžné výslechy (náčelník odboru vyšetřování Šin Bet) Harel ho ve své knize uvádí pod jménem Josef Kennet<ref>viz
*[[Ezra Ešet]] - řídil předběžné vyšetřování v Evropě. Jako člen komanda měl na starosti organizační věci
*[[Zeev Keren]] - technik
*[[Šalom Dani]] - padělatel
*[[Peter Zvi Malkin]] - technik; specialista na převleky; pro svou fyzickou zdatnost byl vybrán, aby jako první zaútočil na Eichmanna. Harel ho ve své knize uvádí pod jménem Eli Juval<ref>viz
==Rozpory kolem únosu==
Největší spor související s únosem se rozhořel kolem role
==Eichmannův únos v literatuře==
*Harel, Isser - Dům v Garibaldiho ulici (1974)
*Malkin, Peter Z., Stein, Harry - Eichmann In My Hands (1996) (poslední část svého života strávil Malkin v USA, kde si jméno Malchin změnil na Malkin<ref>http://www.peterzmalkin.com/</ref>
*Wiesenthal, Simon - I Hunted Eichmann (1961)
Řádek 98:
===Zdroje===
*Harel, Isser - Dům v Garibaldiho ulici, naklad. Paseka, 2003 (pokud není uvedeno jinak, pocházejí informace v článku uvedené z této knihy)
*Black Ian, Morris Beny, Mossad, izraelské tajné války, nakl. Jota, 2003
| |||