Parlamentní systém: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Řádek 19:
Parlamentní systém může mít různě pevný nebo naopak volný vztah k demokracii, protože jako své definiční znaky nezahrnuje její složky, například všeobecnost volebního práva, ochranu politických menšin.{{Fakt/dne|20191224091522|}} Parlamentem může být fakticky od skutečně rozhodujícího a jen na svobodné vůli lidu závislého sboru až po pouhý poradní nebo krycí orgán vládce, tj. z velké části vládcem nebo vládnoucí skupinou jmenovaný.{{Fakt/dne|20200120093151|}} Pak je skutečným voličstvem právě tato určující skupina – monopolní strana, organizace nebo sám diktátor, zpravidla s titulem [[prezident]]a nebo [[panovník]]a.
 
Parlamentní forma vlády se ustavila ve [[Spojené království|VelkáVelké BritánieBritánii]] již v [[18. století]], tedy v době, kdy [[volební právo|volebním právem]] disponoval jen nepatrný zlomek populace. Obecně tudíž platí, že mezi parlamentní formu vlády a demokracii nelze{{Fakt/dne|20191224083838|}} klást rovnítko, jakkoliv v [[Evropa|Evropě]] 19. století boj za obojí v podstatě splýval.
 
Carl Schmitt dokonce považuje parlamentarismus založený na [[liberalismus|liberálních]] hodnotách otevřenosti a diskuse za protiklad masové demokracie, jejímž vítězstvím a s ním spjatou dominancí politických stran se parlamentní jednání jako forma hledání pravdy, obecného zájmu a edukace vyprazdňuje. Nastupují pak prvky demokracie plebiscitní, případně [[diktatura]].