Madame d’Ora: Porovnání verzí

Přidáno 71 bajtů ,  před 1 měsícem
+obr., - nevhod. vnitř. odk. na roky
(Funkce návrhy odkazů: Přidáno 5 odkazů.)
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení Editační tipy Doporučeno: Přidaný odkaz
(+obr., - nevhod. vnitř. odk. na roky)
V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa [[Hans Makart|Hanse Makarta]] a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.
[[Soubor:Madame d'Ora & Ernst Benda, signature.jpg|náhled|Signatura fotografie atelieru d’Ora]]
[[File:Leopold Museum, Vienna, September 2018 (10).jpg|thumb|Výstava ve Vídni (Leopold Museum), 2018]]
 
Aby získala zkušenosti, učila se fotografování a retuši od roku [[1906]] u [[Nicola Perscheid|Nicoly Perscheida]] a o rok později si otevřela pod uměleckých jménem Madame d’Ora společně s [[Arthur Benda|Arthurem Bendou]] ateliér d’Ora v prvním vídeňském okrese. Pořizovala portréty „neznámých“ lidí, proslavila se ale především portrétováním vídeňských umělců a intelektuálů. Fotografovala tyto osobnosti: [[Alma Mahler-Werfel]], [[Arthur Schnitzler]], [[Anna Pawlowa]], [[Gustav Klimt]], [[Emilie Flöge]], [[Marie Gutheil-Schoder]], [[Pablo Casals]], [[Berta Zuckerkandlová|Berta Zuckerkandl-Szeps]] a [[Anita Berber]].
 
Roku [[1916]] fotografovala korunovaci [[Karel I.|Karla I.]] na uherského krále a zhotovila sérii portrétů celé císařské rodiny. Byla stále úspěšnější doma i v zahraničí, od roku [[1917]] fotografovala módu.
 
Roku [[1927]] předala ateliér Bendovi a odešla do [[Paříž]]e, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herečky a zpěvačky [[Maurice Chevalier]]. Pořizovala i snímky těchto osobností: [[Josephine Bakerová]], [[Tamara de Lempicka]], [[Fritzi Massary]] a [[Coco Chanel]]. Pokračovala i v práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy [[Die Dame]], [[Madame (časopis)|Madame]] a [[Officiel de la Couture et de la Mode]] a velké pařížské módní domy jako [[Rochas]], [[Patou]], [[Lanvin]] a [[Chanel (značka)|Chanel]].
 
Začátek [[druhá světová válka|druhé světové války]] znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku [[1940]] při vstupu německých vojsk do [[Francie]] spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v klášteře v [[Ardèche]] v jižní Francii. Její sestra, s níž žila v Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku [[1946]] vrátila do [[Rakousko|Rakouska]], fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například [[Somerset Maugham]], [[Yehudi Menuhin]] a [[Marc Chagall]], v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v drastických barvách např. koňská embrya v popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.
 
Následkem autonehody roku [[1959]] ztratila paměť. Poslední léta života strávila u přítelkyně své zavražděné sestry Anny v rakouském městě [[Frohnleiten]], kde roku [[1963]] zemřela.
 
== Dílo ==
 
== Vyznamenání ==
[[Císařsko-královská fotografická společnost]] přijala Madame d’Ora roku [[1905]] za člena jako první ženu.
 
== Odkazy ==