Madame d’Ora: Porovnání verzí

Přidáno 51 bajtů ,  před 5 měsíci
Funkce návrhy odkazů: Přidáno 5 odkazů.
m (Prohození šablon; kosmetické úpravy)
(Funkce návrhy odkazů: Přidáno 5 odkazů.)
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení Editační tipy Doporučeno: Přidaný odkaz
 
== Život ==
Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z [[Praha|Prahy]]. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z [[Krapina|Krapiny]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Poté, co její matka v 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době [[národní socialismus|národního socialismu]] v [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]].
V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa [[Hans Makart|Hanse Makarta]] a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.
[[Soubor:Madame d'Ora & Ernst Benda, signature.jpg|náhled|Signatura fotografie atelieru d’Ora]]
Roku [[1927]] předala ateliér Bendovi a odešla do [[Paříž]]e, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herečky a zpěvačky [[Maurice Chevalier]]. Pořizovala i snímky těchto osobností: [[Josephine Bakerová]], [[Tamara de Lempicka]], [[Fritzi Massary]] a [[Coco Chanel]]. Pokračovala i v práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy [[Die Dame]], [[Madame (časopis)|Madame]] a [[Officiel de la Couture et de la Mode]] a velké pařížské módní domy jako [[Rochas]], [[Patou]], [[Lanvin]] a [[Chanel (značka)|Chanel]].
 
Začátek [[druhá světová válka|druhé světové války]] znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku [[1940]] při vstupu německých vojsk do [[Francie]] spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v klášteře v [[Ardèche]] v jižní Francii. Její sestra, s níž žila v Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku [[1946]] vrátila do [[Rakousko|Rakouska]], fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například [[Somerset Maugham]], [[Yehudi Menuhin]] a [[Marc Chagall]], v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v drastických barvách např. koňská embrya v popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.
 
Následkem autonehody roku [[1959]] ztratila paměť. Poslední léta života strávila u přítelkyně své zavražděné sestry Anny v rakouském městě [[Frohnleiten]], kde roku [[1963]] zemřela.
* Monika Faber: ''Madame d'Ora, Paris. Portraits aus Kunst und Gesellschaft 1907–1957.'' Edition Christian Brandstätter, Wien 1983, {{ISBN|3-85447-069-X}}.
* Claudia Gabriele Philipp: ''Zu den Schlachthausbildern von Madame d’Ora.'' In: ''Fotogeschichte''. 12, 1984, {{ISSN|0720-5260}}, S. 55–66.
* Anna Auer (Hrsg.): ''Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920–1940.'' = ''Exodus from Austria.'' [[Kunsthalle Wien]], Wien 1997,
* ''Das Jahrhundert der Frau. Künstlerinnen in Österreich. 1870 bis heute.'' Kunstforum Wien, Wien 1999.
* Sabine Schnakenberg: ''Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938.'' Univ. Diss., [[Kiel]] 2000.
* Monika Faber, [[Janos Frecot]]: ''Portrait im Aufbruch. Fotografie in Deutschland und Österreich 1900–1938.'' Hatje Cantz Verlag, Ostfildern-Ruit 2005, {{ISBN|3-7757-1563-0}}.
* Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): ''Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert''. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 {{ISBN|3-499-16344-6}}
1 959

editací