František Ringo Čech: Porovnání verzí

Přidáno 33 bajtů ,  před 1 měsícem
wikilink
m (hlubší revert)
značka: ruční vrácení zpět
(wikilink)
značka: editor wikitextu 2017
| vztahy =
| děti = [[Margareta Čechová]], [[Michael Čech]]
| příbuzní = [[Svatopluk Čech (bubeníkhudebník)|Svatopluk Čech]] (bratr)
| sídlo =
| alma mater =
Hru na [[Bicí souprava|bicí]] studoval na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] ([[1963]]-[[1965]]) u profesora Vlasáka a studoval tamtéž i [[folklór]] (prof. Pecka), hru na [[klavír]] a hru na [[Zobcová flétna|zobcovou flétnu]]. Za [[majáles]]u [[1965]] jej kdosi udal a Čech strávil čtyři měsíce ve vazbě. Podmíněně byl odsouzen za podvracení republiky na tři roky [[Věznice|vězení]], nicméně v prosinci [[1965]] odjel do [[Spojené státy americké|USA]] s [[Černé divadlo Jiřího Srnce|Černým divadlem Jiřího Srnce]], kde účinkovala jeho žena Magda, [[balet]]ka a spolužačka z [[konzervatoř]]e. Tím skončila roku [[1965]] i Čechova olympická éra, na jejímž konci byl vyhlášen nejlepším československým [[beat]]ovým hráčem na [[Bicí souprava|bicí]]. Z téže doby pochází i [[pseudonym|umělecké přízvisko]] ''Ringo'' vzniklé na popud Jana Křtitele Sýkory podle bubeníka [[The Beatles|Beatles]] [[Ringo Starr]]a. V [[Las Vegas]] hrál s divadlem v hotelu Tropicana v revui [[Follies Bergere]] a v klubech s předními americkými [[jazz]]many ([[Buddy Rich]], [[Lionel Hampton]], [[Oscar Peterson]]. V pamětech ''Z mého života'' líčí i kuriózní setkání s [[Dave Brubeck]]em). Za [[Atlantský oceán|Atlantikem]] poprvé vystoupil i v televizi, a to v pořadech ''[[Ed Sullivan Show]]'' a ''[[Hollywood Palace]]''.{{Doplňte zdroj}}
 
Domů se Čech vrátil po čtrnácti měsících v únoru [[1967]] a přivezl si specifický způsob sebeprosazování. Ze špičkových hudebníků sestavil „festivalový“ bigbeatový [[orchestr]] ''Rogers band'' (Kaplan, Růžek, Sedláček aj.). Zúčastnili se 1. [[bigbeat]]ového festivalu v [[Palác Lucerna|Lucerně]], ale kapele chyběla tvář a s klasickým [[rokenrol]]em výraznější úspěch nezaznamenali. V roce [[1968]] proto Čech a jeho bratr [[saxofon]]ista [[Svatopluk Čech (hudebník)|Svatopluk]] ze skupiny odešli a Ringo odnesl i bicí Rogers koupené právě díky pobytu v USA. Následující půlrok vydělával Čech po barech a [[jazz]]ových klubech [[Západní Evropa|Západní Evropy]] se souborem L. Rubeše, což mu domluvil otec,ale pohádali se. Vrátil se domů s novou aparaturou(?) a pro [[Divadlo Semafor]], kam jej přijal [[Jiří Šlitr]], založili s bratrem [[rock]]ovu skupinu ''[[Shut Up]]'', která vyplnila místo po [[Country Beat Jiřího Brabce|Country Beatu Jiřího Brabce]] a stala se druhým z divadelních orchestrů. Hráli hlavně v představeních [[Miloslav Šimek|Šimka]] a [[Jiří Grossmann|Grossmanna]] (např. ''[[Besídka v rašeliništi]]''), ale i jinde vč. sólového představení [[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] ''[[Ďábel z Vinohrad]]'' a pásma s [[Rudolf Rokl|Rudolfem Roklem]] ''Tak co, pane barone!''. Zpívali a nahrávali s nimi kupř. [[Pavel Bobek]], [[Miluška Voborníková]] a [[Jiří Grossmann]]. Již tehdy se Čech uplatnil jako komik (kupř. pětirole Marušky Uhříněvsové, eskymačky, Desdemony, hospodské a "Ženy Franty" v klauniádě ''[[Othello odpadá aneb Večer u kulečníku]]'') a ještě v po převratu obnoveném představení ''Kytice'' hrál [[poustevník]]a, i když ho to prý nebavilo.
 
S kapelou měli už v Semaforu i vlastní zájezdový program s [[Jiří Helekal|Jiřím Helekalem]] (který hrál i v Semaforu) a v roce [[1972]] se přejmenovali na Skupinu Františka Ringo Čecha. Tehdy devětadvacetiletý Čech i fakticky skončil s bubnováním a zhostil se pouze hudebního nástroje známého jako [[Bongo (hudební nástroj)|bonga]]. Začal působit jako [[mluvené slovo|speaker]] a intenzivně skládal písňové [[text]]y: tvrdil, že jich za noc po založení kapely vytvořil třicet najednou. Zvláště ty z nich určené pro hudební žánr "bublegum" nazýval městským [[folklór]]em a prvobytně pospolnou [[Poezie|poezií]]. Čech si uchoval po příštích patnáct let pověst "génia nadprodukce" a vedle vlastních zpěváků byl s to zásobovat pěvce napříč pop-scénou vč. [[jazzrock]]u i [[Karel Gott|Karla Gotta]]. Pro [[Československý rozhlas]] otextoval i Bachův Quodlibet ''O neckách'', jak to líčí i v kapitole pamětí. Začínali u něj nejen zmíněný [[Jiří Helekal]], ale i [[Petr Rezek (zpěvák)|Petr Rezek]], [[Zdeněk Merta]] nebo [[Jiří Korn]], kterému později věnoval dlouhou kapitolu své knihy Hú is hú. Čech psával texty na hity odposlouchané či natočené z rádia [[Luxembourg]] a tvořil [[povídka|povídky]] a [[báseň|básničky]] pro [[Dítě|děti]], v dětském časopise ''[[Pionýr (časopis)|Pionýr]]'' zveřejňoval seriál [[humor]]ně vysvětlující význam artefaktů z [[Fotografie|fotografií]] nebo jako "Strýček Ringo" parodoval rádce pro mladé. Podobně pokračoval v ''[[Mladý svět|Mladém světě]]'' 27/1977 prózami ''Z kapsáře strýčka Františka''. Spřátelil se šéfredaktorem Pionýra a svým sousedem [[Vojtěch Steklač|Vojtěchem Steklačem]], ten jej v [[časopis]]e zařadil do galerie [[humor]]istů po bok [[Karel Poláček|Karla Poláčka]] a později Ringa zachytil ve své knize ''Dvoreček''.