Měšťanské drama: Porovnání verzí

=== Francie ===

[[Soubor:Pierre-Claude Nivelle de La Chaussée - Versailles MV 2981.jpg|thumb|left|150px|Pierre-Claude Nivelle de La Chaussée]]

Ve Francii razila cestu měšťanskému drmatu tzv. ''slzavá komedie'' (''comédie larmoyance''), která již vyjadřovala morální zásady [[Třetí stav|třetího stavu]]. Nebyla určena k smíchu, ale k tomu aby vyvolávala slzy. Ctnostné postavy v ní byly vystavovány protivenstvím, jimiž mají vzbudit sympatie a soucit a nakonec jsou vysvobozeni a odměněni za vytrvalost. Stírají se v ní ostré rozdíly mezi komedií a tragédií (veršovaným dialogem se hry podobají tragédii, svým šťastným koncem komedii). Za jejího zakladatele je považován [[Pierre-Claude Nivelle de La Chaussée]], autor více než dvaceti her, jako je např. ''Módní předsudek (1735, ''Le Préjugé à la mode'') nebo ''Mélanida'' (1741, ''Mélanide''), která je považována za typické dílo tohoto žánru.<ref>Spurná. S. 23</ref>

Na slzavou komedii navázalo ''měšťanská drama'' (''drame bourgeois''), zobrazující obyčejné lidi a jejich každodenní probémy. Za první hru tohoto žánru je považována [[jednoaktovka]] ''Sylvie'' od [[Paul Landois|Paula Landoise]] z roku 1741.<ref>LANCASTER, Henry Carrington. ''The First French ‘tragédie bourgeoise’ Silvie, attributed to Paul Landois''. Baltimore: Johns Hopkins Press 1954.</ref> Teoretickou definici ''měšťanského dramatu'' vypracoval [[Denis Diderot]] ve svém díle ''Pojednání o dramatickém básnictví'' (1758, ''Discours sur la poésie dramatique'') a použil jí v svých hrách ''Nemanželský syn'' (1757, ''Le Fils naturel'') nebo ''Otec rodiny'' (1761, ''Le Père de famille''),<ref>FRYČER, Jaroslav a kol. ''Slovník francouzsky píšícíh spisovatelů''. Praha: Libri 2002. S. 235. [dále jen Fryčer].</ref>