Louis Durey: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat., drobná úprava úvodu |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 1:
'''Louis Durey''' (* [[27. květen|27. května]] [[1888]]
Narodil se v [[Paříž]]i do rodiny místního obchodníka. Pro hudební kariéru se rozhodl až v devatenácti letech, když poznal hudbu [[Claude Debussy|Clauda Debussyho]] a jako skladatel byl převážně samouk. Již zpočátku zaujímala důležité postavení v jeho tvorbě sborová hudba , prvním kontaktem s hudební veřejností ale byla klavírní skladba pro čtyři ruce ''Carillons''. Zazněla na koncertě v roce 1918 a [[Maurice Ravel|Maurici Ravelovi]] se zalíbila natolik , že ji doporučil svému vydavateli.
Řádek 5:
Durey se znal s [[Darius Milhaud|Dariem Milhaudem]] a podílel se na klavírním albu šesti skladatelů , kteří byli v roce 1920 nazváni '''[[Les Six|Pařížská šestka]]'''. Durey byl jejím nejstarším členem a zprvu také vůdčím duchem. V roce 1921 se však neúčastnil týmové spolupráce skupiny na ''[[Les Mariés de la Tour Eiffel]]'' , což u [[Jean Cocteau|Jeana Cocteaua]] vyvolalo pobouření.
Po éře slavné [[Les Six|Pařížské šestky]], které se dostávalo mnoho pochval a uznání, pokračoval Durey ve své vlastní činnosti. Nikdy neměl potřebu vázat se k nějaké hudební
Následkem rozepře s Cocteauem se Durey odebral do jižní Francie a pracoval v domku v [[Saint-Tropez]]. Kromě komorní hudby zde napsal i svou jedinou operu ''L’Occasion''. V roce 1929 se oženil s Annou Grangeonovou a následující rok se přestěhoval zpět do Paříže. V polovině třicátých let se stal členem Komunistické strany a byl aktivní také v právě vytvořené Féderation Musicale Populaire. Během [[nacismus|nacistické]] okupace spolupracoval s hnutím Francouzský odpor a psal anti-fašistické písně. Po válce se hlásil k tvrdému komunismu a jeho nekompromisní politické postoje mu překážely v hudební kariéře. Aby si vydělal na živobytí, přijal v roce 1950 místo hudebního kritika v pařížském komunistickém deníku.
Řádek 11:
Na konci padesátých a začátku šedesátých let pokračoval v komponování, ale nevytvořil nic většího významu. Jeho skladba na vietnamská témata , vzešlá z odporu ke zmatku, který Francie ve [[Vietnam]]u zanechala, a k následné americké válce, se tehdy jevila jako zoufalý hlas člověka zbaveného politické moci.
Louis Durey - pravděpodobně
==Zdroj==
| |||