Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
== Historie ==
 
=== Bohumín (1902 - 19731902–1973) ===
 
{{viz též|Tramvajová doprava v Bohumíně}}
Společnost ''Městská elektrická dráha Bohumín, Městské vlečné dráhy Bohumín'' provozovala trať ''Nový Bohumín, nádraží'' – ''Starý Bohumín, [[Náměstí Svobody (Starý Bohumín)|náměstí Svobody]]'' s několika vlečkami až do roku [[1947]], kdy provoz převzaly ''Zemské dráhy'' (ZD, dříve ''Slezské zemské dráhy''). O dva roky později se bohumínská trať spolu se ZD stala součástí ''Dopravních podniků města Ostravy''. Provoz na trati byl ukončen [[1. srpen|1. srpna]] [[1973]].
 
=== Dráha Hrušov - Polská Ostrava (1904 - 19141904–1914) ===
 
Dráha spojující [[Hrušov (Ostrava)|Hrušov]] (v současnosti část [[Ostrava|Ostravy]]) s [[Slezská Ostrava (místní část)|Polskou Ostravou]] (nyní městský obvod [[Slezská Ostrava (městský obvod)|Slezská Ostrava]]) se stala základem pro pozdější rozsáhlou síť, kterou provozovaly ''Slezské zemské dráhy''. První úvahy o zřízení této dráhy pocházejí již z roku [[1896]], kdy se uvažovalo o provozu [[elektrická tramvaj|elektrických tramvají]] na normálním rozchodu 1435 mm. V roce [[1902]] byl ale rozchod změněn na úzký (760 mm) a pohon na parní. Na začátku následujícího roku založil [[městys]] Polská Ostrava společně s ''Moravsko-ostravskou elektrářskou akciovou společností'' společnost ''Mährisch-Slesische Lokalbahn-Aktien-Gesellschaft'' (MSLAG, česky ''Moravskoslezská akciová společnost místní dráhy''), která měla dráhu postavit a také na ní udržovat osobní i nákladní provoz. Ještě téhož roku byla zahájena výstavba tratě, provoz na ní byl zahájen [[9. leden|9. ledna]] [[1904]].
Dále viz [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku#Slezské zemské dráhy (1912 - 1949)|zde]].
 
=== Místní dráha Ostrava - Karviná (1909 - 19491909–1949) ===
[[Soubor:Technické muzeum v Brně, depozitář MHD v Líšni (20).jpg|thumb|Úzkorozchodná elektrická lokomotiva MDOK z roku 1908 v depozitáři Technického muzea v Brně (TMB)]]
Podobně jako u dráhy Hrušov – Polská Ostrava se první úvahy o dráze spojující [[Ostrava|Ostravu]] a [[Karviná|Karvinou]] datují do samého konce [[19. století]], přesněji do roku [[1898]]. Projekt byl několikrát přepracován, až společnost ''Ganz'' navrhla úzkorozchodnou dráhu s parním [[trakce|trakcí]], která by vedla v trase [[Hrušov (Ostrava)|Hrušov]] – Polská Ostrava (dnes [[Slezská Ostrava (místní část)|Slezská Ostrava]]) – [[Radvanice (Ostrava)|Radvanice]] – [[Orlová]] – [[Karviná]]. Protože se vyjednávání podařila, byla v roce [[1903]] zahájena stavba dráhy Hrušov – Polská Ostrava ([[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku#Dráha Hrušov - Polská Ostrava (1904 - 1914)|viz]]).
 
[[Městys]] Polská Ostrava však z dalšího pokračování stavby tratě vzhledem k finanční situaci odstoupil. Zbylo tak pouze město [[Moravská Ostrava]]. Přesto přípravy probíhaly v plném proudu a v roce [[1907]] obdrželo město [[koncese|koncesi]] pro provoz úzkorozchodné dráhy s parním pohonem (pohon byl o rok později změněn na elektrický). Zanedlouho se rozeběhla výstavba tratě podle částečně pozměněného projektu. Jednokolejná trať s výhybnami byla dlouhá přibližně 19,7 km a měla [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] 760 mm. Začínala na dnešním ''Smetanově náměstí'' před [[Divadlo Antonína Dvořáka|ostravským divadlem]], vedla dnešní ''Karvinskou ulicí'', překonala po mostě řeku [[Ostravice (řeka)|Ostravici]] a pokračovala téměř v trase dnešní [[Tramvajová dráha|tramvajové tratě]] do [[Kunčice (Ostrava)|Kunčic]] na Hranečník. Dále vedla přes [[Radvanice (Ostrava)|Radvanice]], [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvald]] a Orlovou do stanice Karviná, nádraží (nádraží v městské části [[Karviná-Doly]], dnes na síti společnosti [[Advanced World Transport]] - bez pravidelné osobní dopravy). Téměř celá trať vedla po samostatném tělese, po silničních komunikacích byla trasována pouze na kratších úsecích v Ostravě a Karviné. Napojení na dráhu Hrušov – Polská Ostrava zajišťovala přibližně kilometrová odbočka vedoucí pod [[Slezskoostravský hrad|Slezskoostravským hradem]] a dále po pravém břehu [[Ostravice (řeka)|Ostravice]].
 
Pravidelný provoz na Místní dráze Ostrava – Karviná (MDOK) byl zahájen [[6. duben|6. dubna]] [[1909]]. Zpočátku jezdily osobní vlaky i na odbočce do Polské Ostravy, zájem cestujících však přednostně směřoval do Moravské Ostravy, proto byl osobní provoz na této spojce ukončen v roce [[1914]] (nákladní zůstal zachován). Počet cestujících na hlavní trati nebyl zpočátku příliš vysoký, lidé si však na nový [[dopravní prostředek]] zvykli, situace se stabilizovala a provozní výkony rostly. Na konci [[první světová válka|první světové války]] uvažovala MDOK o stavbě odbočky z [[Lazy (Orlová)|Lazů]] do [[Horní Suchá|Horní Suché]], k té však nikdy nedošlo. Problémy nastaly po vyhlášení [[republika|republiky]], kdy se vedly mezi [[Československo|Československem]] a [[Polsko|Polskem]] menší boje o Těšínsko (tzv. [[Sedmidenní válka]]). Vlivem [[velká hospodářská krize|hospodářské krize]] byla ve 30. letech [[20. století]] osobní doprava omezena a komerční nákladní doprava dokonce úplně zastavena. V roce [[1938]] byla po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] na základě ultimáta podstoupena Polsku česká část Těšínska a MDOK byla rozdělena na dva samostatné provozní úseky (celá dráha však zůstala v majetku Moravské Ostravy). Po dobytí Polska [[Německo|Německem]] byl provoz obnoven v celé délce.
Dále viz [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku#Dopravní podnik města Ostravy (1949 - 1973)|zde]].
 
=== Slezské zemské dráhy (1912 - 19491912–1949) ===
[[Soubor:Technické muzeum v Brně, depozitář MHD v Líšni (22).jpg|thumb|upright|Osobní motorový vůz SZD v depozitáři TMB]]
[[Soubor:Jizdenka-tramvaj-bohumin.jpg|thumb|upright|Jízdenka na Teschener Kreisbahn z období druhé světové války]]
Zatímco se na začátku [[20. století]] ostravská [[aglomerace]] bouřlivě rozvíjela, u dopravy mezi obcemi a městy už to tak rychlé nebylo. [[Železnice]] se kvůli konfiguraci terénu mnohým obcím spíše vyhýbala, ostatní hromadné [[dopravní prostředek|dopravní prostředky]] (kromě [[tramvaj]]í) byly v počátcích svého vývoje. Prvními vlaštovkami se staly dráha mezi [[Hrušov (Ostrava)|Hrušovem]] a Polskou Ostravou ([[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku#Dráha Hrušov - Polská Ostrava (1904 - 1914)|viz]]) a především Místní dráha Ostrava - Karviná ([[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku#Místní dráha Ostrava - Karviná (1909 - 1949)|viz]]). Proto se země [[Slezsko|Slezská]] rozhodla zdolat tento nedostatek sítí vlastních drah. K tomuto účelu založila společnost ''Slezské zemské dráhy'' (SZD; název se do roku [[1949]] několikrát změnil), která měla na těchto tratích provozovat osobní i nákladní dopravu.
 
Výstavba první tratě byla zahájena v roce [[1912]] a ještě téhož roku (přesněji [[2. září]]) byl na ní zahájen provoz. Šlo o [[Tramvajová trať Slezská Ostrava - Michálkovice|trať z Polské Ostravy (dnes Slezská Ostrava) do Michálkovic]]. Další úseky následovaly v těsném závěsu:
Dále viz [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku#Dopravní podnik města Ostravy (1949 - 1973)|zde]].
 
=== Dopravní podniky města Ostravy (1949 - 19731949–1973) ===
 
Všichni provozovatelé hromadné dopravy na Ostravsku byli v roce [[1949]] (až na jednu výjimku) sloučeni do nově založených ''Dopravních podniků města Ostravy'' (DPMO). Jejich součástí se tedy staly ''Společnost moravských místních drah'' (provozující normálněrozchodnou [[Tramvajová doprava v Ostravě|tramvajovou dopravu v Ostravě]]), ''Místní dráha Ostrava – Karviná'' (zajišťovala dopravu na stejnojmenné trati) a ''Zemské dráhy'' (dříve ''Slezské zemské dráhy''; které provozovaly dopravu na své rozsáhlé síti mezi [[Ostrava|Ostravou]], [[Bohumín]]em a [[Karviná|Karvinou]]). V roce [[1953]] je následoval i poslední samostatný podnik – normálněrozchodná ''Vítkovická závodní dráha'' v Ostravě.
{{viz též|Tramvajová doprava v Bohumíně}}
 
=== Dráha Hrušov - Polská Ostrava ===
 
Společnost MLAG provozovala na své dráze dva parní motorové vozy (výrobce skříně a podvozků ''Ringhoffer'', výrobce parního pohonu ''Ganz'') a čtyři vlečné vozy – dva uzavřené od firmy ''Roesmann & Kühnemann'' a dva otevřené z vagónky ve [[Studénka|Studénce]]. Pro nákladní dopravu se používaly dvě [[parní lokomotiva|parní lokomotivy]] a různé typy nákladních vozů. Po elektrifikaci tratě zajišťovaly osobní provoz vozy vypůjčené od MDOK.
Dráha si zřídila vozovnu na konečné stanici ''Vodní stanice Hrušov''. Dřevěná budova byla dvoukolejná.
 
=== Místní dráha Ostrava - Karviná ===
[[Soubor:Technické muzeum v Brně, depozitář MHD v Líšni (18).jpg|thumb|upright|Vlečný vůz MDOK v depozitáři TMB]]
[[Soubor:Centrála Petřvald.jpg|vlevo|náhled|Centrála v Petřvaldě po provedení omítek na původní režné zdivo ]]
354

editací