Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 11 lety
m
robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
== Život ==
 
Heiler pocházel z rodiny [[římskokatolická církev|římských katolíků]]. Narodil se v [[Mnichov|Mnichově]]ě, kde se věnoval studiu [[orientalistika|orientalistiky]], [[teologie]] a [[filosofie]]. Roku [[1917]] zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku [[1920]] opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s [[Nathan Söderblom|Nathanem Söderblomem]], který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho seznamuje s [[Rudolf Otto|Rudolfem Ottem]], se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po [[2.Druhá světová válka|2. světové válce]] se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce [[1960]] byl pověřen vedením X. kongresu ''Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR)'' (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice.<br />
V roce [[1962]] se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.
 
 
Heilerovo dílo se zaměřuje na [[fenomenologie náboženství|fenomenologii náboženství]]. Tu považoval za základ komparativní religionistiky. Snažil se také o adekvátní typologii náboženství, která by byla východiskem srovnávací religionistiky.
Heiler nabídl svůj koncept systematiky religionistiky. Za nejdůležitější považuje fenomenologii náboženství, kterou doplňuje [[psychologie náboženství]] a [[sociologie náboženství]]. Fenomenologie náboženství společně s těmito obory se mají dobrat podstaty náboženství. "Korunkou„Korunkou religionistiky"religionistiky“ pak měla být filozofie náboženství.
 
== Bibliografie ==
42 548

editací