Daň z příjmů: Porovnání verzí

}}</ref> V raných letech [[Římská republika|Římské republiky]] se daně odváděly podle majetku a vlastnictví. Sazba daně za normálních podmínek byla 1&nbsp;%, jen někdy se dostala až na 3&nbsp;%, například v dobách války. Tyto mírné daně byly odváděny v podobě pozemků, otroků, zvířat a jiného osobního vlastnictví. Čím více člověk vlastnil, tím větší daně platil. <ref>{{Citace elektronického periodika

V roce [[10]] našeho letopočtu, císař [[Wang Mang]] z [[Dynastie Sin]] zavedl bezprecedentní daň z příjmu, která činila 10&nbsp;% profitu a platila pro profesionální dělníky. Císař byl sesazen o 13 let později, v roce 23 našeho letopočtu, a předchozí politika byla obnovena během [[dynastie Chan]], která následovala.

Ve [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeném království Velké Británie a Irska]] byla daň z příjmů znovuzavedena Sirem [[Robert Peel|Robertem Peelem]], který v roce [[1842]] přišel s tzv. ''Income Tax Act'' . Peel, jakožto [[Konzervatismus|konzervativec]], se ve volbách roku [[1841]] zavedení daně z příjmů bránil, ale stále se zvyšující výdaje ho donutili ji zavést. Daň se týkala příjmů nad £150 (ekvivalent k £13 870 v roce [[2018]], <ref name=":1" /> ).<ref>{{Citace monografie

První daň v období míru byla v důsledku ''Wilson-Gormanova sazebníku''. Daň se skládala z 2&nbsp;% u příjmů nad $4 000 (ekvivalent $116 000 dolarů v roce 2018), což znamenalo, že méně než 10&nbsp;% domácností daně odvádělo. Účelem této daně bylo vyrovnat se se ztrátou příjmů, způsobenou snížením cel.<ref>{{Citace periodika

}}</ref> Výška daní z příjmů se během let dramaticky odlišovala. Na začátku existence Spojených států amerických tvořily necelé 1&nbsp;%, v průběhu druhé světové války to bylo až 90&nbsp;% příjmu.

Země s rezidenčním daňovým systémem obvykle umožňují úlevy na daních. Mnoho zemí také podepisuje smlouvy o zdanění s cílem vyloučit nebo snížit dvojí zdanění .

* Podnikatelské subjekty - (OSVČ a právnické osoby - se) mají povinnost registrovatse zaregistrovat samisamy.

Registraci je nutné provést do 30 dnů od zapsání do veřejného rejstříku u místně příslušného [[finanční úřad|finančního úřadu]]. U podnikající fyzické osoby dle jejího trvalého [[bydliště]], u právnické osoby podle [[sídlo (právo)|sídla]]. Subjekt je následně povinen za uplynulý kalendářní rok podat [[daňové přiznání]], pokud jeho příjmy byly vyšší než 1500015 000 Kč (s výjimkou osvobozených příjmů a příjmů daněných daní srážkovou). Ale podává se vždy v případě daňové ztráty kvůli jejímu započtení.

Jestliže fyzická osoba nepodepsala prohlášení k dani[http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5457_23.pdf] a měla za uplynulý rok příjmy ze závislé činnosti dle § 6 alespoň ve výši 60006 000 Kč, opět musí podat daňové přiznání.

Sazba 0&nbsp;% se nazývá [[počáteční míra úspor]] a je použita, pokud má poplatník nižší příjem než £5 000 za daňový rok. V tomto případě se příjmy berou jako osvobozené. Pokud je však příjem po odečtení [[Osobní příspěvky|osobních příspěvků]] vyšší než £5 000, sazba 0&nbsp;% být použita nemůže. Sazbu 20&nbsp;% použijeme pro příjmy do £31 785, 40&nbsp;% pak pro příjmy v kategorii £31 786 až £150 000 a sazbu 45&nbsp;% pro příjmy přesahující £ 150 000.

Dani z příjmů právnických osob podléhají [[Společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]], [[Akciová společnost|akciové společnosti]], [[Družstvo|družstevní]] nebo jiné [[občanské sdružení]], [[charitativní organizace]], [[veřejně prospěšné společnosti]], nebo také nerezidentní společnosti mající pobočku ve Velké Británii. Daň z příjmů právnických osob se vypočítává ze zdanitelného zisku zahrnujícího- zisky ze zdanitelného příjmu (investiční či obchodní zisk); kapitálové zisky (zpravidla vznikají prodejem, výměnou, převodem nebo -převodem⁠ pozemků, [[Akcie|akcií]], [[Cenný papír|cenných papírů]], obchodních pozemků).<ref>{{Citace elektronického periodika