Kancóna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kf (diskuse | příspěvky)
m preklep
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 1:
'''Kanzóna''' (také v [[přepis]]u '''kancóna''', z [[italština|italského]] ''canzone'', "píseň"„píseň“, pro různé národní varianty se užívají názvy '''canso''', '''canzone''', '''chanson''', '''cansion''') je [[lyrika|lyrická]] básnická forma, užívaná převážně v [[trubadúr]]ské poezii, a to jako jedna z vůbec nejužívanějších trubadúrských básnických forem. Byla užívaná převážně v [[kurtoazní poezie|kurtoazní lyrice]], typickém druhu [[milostná poezie|milostné poezie]].
 
[[Báseň]] této formy má většinou pět [[sloka|slok]] a poslání (''[[envoi]]'') na konci (někdy i další ''envoi'' na začátku). Všechny sloky kanzóny mají stejný počet [[verš]]ů a [[rým]]ují se na základě stejného schématu a mají stejné rýmy (u starších kanzón je schéma komplikovanější: první dvě sloky se rýmují na tytéž rýmy, další dvě na další rýmy a poslední na jiné rýmy), nicméně počet veršů v každé sloce není pevně dán: 6, 12, 15 nebo 20 veršů, každá sloka se dále dělí na tři části, první část je libovolná, druhá část souvisí s první částí, třetí část nesouvisí ani s první, ani s druhou.
 
Kanzóna vznikla patrně v [[Provence]] ve [[12. století]] v literatuře trubadúrské, kde byla nesmírně hojně užívána, později se dostala do [[francouzská literatura|francouzské]] (ve francouzské literatuře se z ní vyvinuly formy ''[[chant royal]]'' a [[villonská balada]], sama kanzóna však zanikla) a [[italská literatura|italské literatury]], kde ale byla forma dále upravována (větší počet slok, jiný způsob skládání, byl pro ni používán název ''canzone'' a byla jednou z nejužívanějších form). V [[Itálie|Itálii]] kazónu užívalo mnoho významných básníků, mimo jiné [[Dante Alighieri]] a [[Francesco Petrarca]]. Dále je kanzóna pod názvem ''cancion'' užívána v [[španělská literatura|literatuře španělské]]. U nás téměř nebyla využívána, protože vyšla z použití ještě před vznikem [[česká literatura|české literatury]].
 
Kanzóna vznikla patrně v [[Provence]] ve [[12. století]] v literatuře trubadúrské, kde byla nesmírně hojně užívána, později se dostala do [[francouzská literatura|francouzské]] (ve francouzské literatuře se z ní vyvinuly formy ''[[chant royal]]'' a [[villonská balada]], sama kanzóna však zanikla) a [[italská literatura|italské literatury]], kde ale byla forma dále upravována (větší počet slok, jiný způsob skládání, byl pro ni používán název ''canzone'' a byla jednou z nejužívanějších form). V [[Itálie|Itálii]] kazónu užívalo mnoho významných básníků, mimo jiné [[Dante Alighieri]] a [[Francesco Petrarca]]. Dále je kanzóna pod názvem ''cancion'' užívána v [[španělská literatura|literatuře španělské]]. U nás téměř nebyla využívána, protože vyšla z použití ještě před vznikem [[česká literatura|české literatury]].
 
[[Kategorie:Básnické formy]]