Svatý týden: Porovnání verzí

* '''[[Sazometná středa|Škaredá středa]]''' nebo také sazometná středa: jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Škaredá středa přísluší do pašijového týdne, v tento den se [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]] mračil na Ježíše.

* '''[[Zelený čtvrtek]]''': Český přívlastek ''zelený'' byl převzat z němčiny, kde zkomolením původního názvu {{Cizojazyčně|de|Greindonnerstag}} (lkavý čtvrtek) vznikl {{Cizojazyčně|de|Gründonnerstag}} (zelený čtvrtek).<ref>

* '''[[Velký pátek]]''', den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.

*'''[[Bílá sobota]]''', den ve znamení hudby a lidových tradic jako symbol ukončení pátečního půstu. Znamená čas na pečení velikonočních beránků a mazanců.

* '''[[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Neděle velikonoční (Vzkříšení)]]''': Vlastní den oslav Velikonoc. Tradičně byl ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. V církvi se koná nejslavnější [[bohoslužba]] náboženského roku. Začátek tradičně bývá o půlnoci mezi Bílou sobotou a následující nedělí, ale z praktických důvodů se často začíná dříve, ještě na Bílou sobotu večer. Součástí bohoslužby bývá i udělování [[Křest|křtu]], především [[Katechumen|katechumenům]], kteří se předtím na křest delší dobu připravovali, a obnova [[křest]]ních slibů u stávajících členů náboženské obce.