Vojtěch Cikrle: Porovnání verzí

Přidáno 737 bajtů ,  před 1 měsícem
přeformulování, typografické opravy
m (autora fotografie v popisu neuvádíme)
(přeformulování, typografické opravy)
}}
 
'''Vojtěch Cikrle''' (* [[20. srpen|20. srpna]] [[1946]] [[Brno-Bosonohy|Bosonohy]], dnes městská část [[Brno|Brna]]) je český [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[duchovní]], aod roku [[1990]] 13. 13. sídelní [[Seznam brněnských biskupů|biskup brněnský]]. (odJe nejdéle sloužícím [[1990Biskup|biskupem]] v historii [[Diecéze brněnská|brněnské diecéze]]).
 
== Život ==
[[Soubor:Vojtěch Cikrle za mlada.jpg|náhled|Vojtěch Cikrle v období základní vojenské služby na konci šedesátých let.]]
 
StudiumPocházel muz bylorodiny perzekvované [[komunismus|komunistickým]] režimem znemožněno, jeho tatínekotec byl totižpo komunistickým11 režimemlet odsouzen[[Politický navězeň|politickým 16vězněm]]. letVojtěch vězení,tedy kenesměl ztrátě majetkustudovat a zbavení občanských práv. Vyučilvyučil se tedy [[Slévárenství|slévačem]], později při zaměstnání odmaturoval na Střední škole pro pracující v [[Brno|Brně]]. Několik let pracoval jako dělník v brněnských Šmeralových závodech, ve Zbrojovce a na stavbě dálnice [[Dálnice D1|D1]] mezi [[Praha|Prahou]] a [[Brno|Brnem]]. Po [[Základní vojenská služba|základní vojenské službě]] ([[1969]]–[[1971]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]) vystudoval [[Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích|CMBF]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]], na [[kněz]]e byl vysvěcen [[27. červen|27. června]] [[1976]] v Brně. V letech 1976–[[1982]] působil jako [[kněz]] v [[diecéze brněnská|brněnské diecézi]] ve [[farnost]]ech [[Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřice nad Rokytnou]], [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|Jihlavě]], [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|Znojmě]], [[Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]], [[Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]] a [[Římskokatolická farnost Starovice|Starovicích]]. V letech [[1982]]–[[1990]] působil v [[kněžský seminář|kněžském semináři]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]] nejprve v pozici prefekta, a následně i jako rektor.
 
Po [[Základní vojenská služba|základní vojenské službě]] ([[1969]]–[[1971]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]) vystudoval [[Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích|CMBF]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]]; na [[kněz]]e byl vysvěcen [[27. červen|27. června]] [[1976]] v Brně. V letech 1976–[[1982]] působil jako [[kněz]] v [[diecéze brněnská|brněnské diecézi]] ve [[farnost]]ech [[Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřice nad Rokytnou]], [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|Jihlava]], [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|Znojmo]], [[Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkov u Brna]], [[Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velké Němčice]] a [[Římskokatolická farnost Starovice|Starovice]]. V letech [[1982]]–[[1990]] působil v [[kněžský seminář|kněžském semináři]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]] nejprve v pozici prefekta, a následně i jako rektor.
Dne [[14. únor]]a [[1990]] jej [[papež]] [[Jan Pavel II.]] jmenoval 13. biskupem brněnským. Vysvěcen byl [[31. březen|31. března]] [[1990]]. Jeho hlavním světitelem byl tehdejší olomoucký arcibiskup a moravský metropolita František Vaňák. Biskupské svěcení přijal velmi mladý – ve 43 letech, což je dle statistiky čtvrtý nejmladší v dějinách diecéze. Svou službu zahajoval Vojtěch Cikrle v Brně po osmnácti letech sedisvakance, kdy v čele diecéze nestál biskup, ale po smrti 12. brněnského biskupa Karla Skoupého v roce 1972 ji vedl kapitulní vikář Ludvík Horký.
 
Dne [[14. únor]]a [[1990]] jej [[papež]] [[Jan Pavel II.]] jmenoval 13. biskupem brněnským. Vysvěcen za něj byl [[31. březen|31. března]] [[1990]]. Jeho hlavním světitelem byl tehdejší olomoucký arcibiskup a moravský metropolita [[František Vaňák]]. Biskupské svěcení Cikrle přijal velmi mladý – ve 43 letech, což je dle statistiky čtvrtý nejmladší v dějinách diecéze. Svou službu zahajoval Vojtěch CikrleSlužbu v Brně zahajoval po osmnácti letech [[sedisvakance]], kdy v čele diecéze nestál biskup, ale po smrti 12. brněnského biskupa [[Karel Skoupý|Karla Skoupého]] v roce 1972 ji vedl kapitulní vikář [[Ludvík Horký]].
Jako pastorační priority svého episkopátu vyhlásil „Rodina a farnost“. Díky své dlouholeté zkušenosti při výchově bohoslovců věnoval od počátku velkou pozornost také kněžím. Hned po roce 1990 je vysílal na studia do Říma, čímž zajistil pro diecézi desítky mladých kněží vzdělaných v řadě teologických a pastoračních oborů, s rozhledem a se zkušeností života světové církve. V roce 1991 obnovil činnost Biskupského gymnázia v Brně (k němuž v roce 2014 přibyla ještě mateřská škola) i Církevního domova mládeže Petrinum ve Veveří ulici, založil Katolické gymnázium v Třebíči, základní i střední odbornou školu v Jihlavě, Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu, Akademii církevního práva, podpořil založení dalších osmi církevních škol jiných zřizovatelů,
 
Jako pastoračníPastorační priority svého episkopátu vyhlásilshrnul biskup Vojtěch pod heslem „Rodina a farnost“. Díky své dlouholeté zkušenosti při výchově bohoslovců věnoval od počátku velkou pozornost také kněžím. Hned po roce 1990 je vysílalzačal vysílat na studia do Říma, čímž zajistil pro diecézi desítky mladých kněží vzdělaných v řadě teologických a pastoračních oborů, s rozhledem a se zkušeností života světové církve. V roce 1991 obnovil činnost Biskupského gymnázia v Brně (k němuž v roce 2014 přibyla ještě mateřská škola) i Církevního domova mládeže Petrinum ve Veveří ulici, založil Katolické gymnázium v Třebíči, základní i střední odbornou školu v Jihlavě, Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu, Akademii církevního práva, podpořil založení dalších osmi církevních škol jiných zřizovatelů,
Po roce 1990 obnovil činnost Charity založením Diecézní charity Brno (1992) a dal souhlas ke zřízení prvního hospice na Moravě – Domu léčby bolesti s hospicem svatého Josefa v Rajhradě u Brna (1999). Založil Diecézní katechetické centrum, Diecézní centrum mládeže, Centrum pro rodinu a sociální péči, Středisko pro liturgickou hudbu, Diecézní centrum života mládeže – Mamre, Knihovnu Biskupství brněnského, Diecézní konzervátorské centrum, Pastorační středisko, Diecézní archiv v Rajhradě u Brna a Diecézní muzeum. Do léta 2021 posvětil přes 50 novostaveb kostelů a kaplí, nový klášter sester klarisek v Brně-Soběšicích a několik nových duchovních center.
 
Po roce 1990 obnovil činnost Charity založením Diecézní charity Brno (1992) a dal souhlas ke zřízení prvního [[Hospic|hospice]] na Moravě – Domu léčby bolesti s hospicem svatého Josefa v Rajhradě u Brna (1999). Založil Diecézní katechetické centrum, Diecézní centrum mládeže, Centrum pro rodinu a sociální péči, Středisko pro liturgickou hudbu, Diecézní centrum života mládeže – Mamre, Knihovnu Biskupství brněnského, Diecézní konzervátorské centrum, Pastorační středisko, Diecézní archiv v Rajhradě u Brna a Diecézní muzeum. Do léta 2021 posvětil přes 50 novostaveb kostelů a kaplí, nový klášter sester klarisek v Brně-Soběšicích a několik nových duchovních center.
Začátkem devadesátých let 20. století přistoupil biskup Cikrle k zásadní rekonstrukci a restaurování katedrály sv. Petra a Pavla, během níž byla nalezena a veřejnosti zpřístupněna románsko-gotická krypta. Dal rovněž podnět k rekonstrukci biskupské rezidence (ukončena v roce 1997) a kanovnických domů v areálu Petrova, které poté dostaly nové využití.
Během pastoračních návštěv se opakovaně setkal se třemi papeži. Zprávu o stavu diecéze při putování „k prahům apoštolským“ do Říma (''ad limina'') podával v letech 1992 a 1998 Janu Pavlu II., v roce 2005 Benediktu XVI., a v roce 2014 papeži Františkovi.
 
Začátkem devadesátých let 20. století přistoupil biskup Cikrle k zásadní rekonstrukci a restaurování katedrály sv. Petra a Pavla, během níž byla nalezena a veřejnosti zpřístupněna románsko-gotická krypta. Dal rovněž podnět k rekonstrukci biskupské rezidence (ukončena v roce 1997) a kanovnických domů v areálu Petrova, které poté dostaly nové využití. Během pastoračních návštěv se opakovaně setkal se třemi papeži. Zprávu o stavu diecéze při putování „k prahům apoštolským“ do Říma (''ad limina'') podával v letech 1992 a 1998 [[Jan Pavel II.|Janu Pavlu II.]], v roce 2005 [[Benedikt XVI.|Benediktu XVI.]], a v roce 2014 papeži [[František (papež)|Františkovi]].
Je hlavním světitelem brněnských pomocných biskupů Petra Esterky a Pavla Konzbula a spolusvětitelem dalších sedmi biskupů. Mezi nimi např. i vídeňského arcibiskupa kardinála Ch.Schonborna a olomouckého arcibiskupa J. Graubnera. Během svého biskupského působení od r. 1990 do r. 2021 vysvětil celkem 249 kněží a (1990 -2019) také 44 jáhnů ke službě trvalého jáhenství.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Biskup Cikrle vysvětil 222 kněží| url = http://www.biskupstvi.cz/2014-06-30-biskup-cikrle-vysvetil-222-knezi| datum přístupu = 2014-06-30 | vydavatel = Biskupstvi.cz}}</ref> Dne 5. října 2012 vysvětil v katedrále sv. Petra a Pavla v pořadí čtyřtisícího kněze brněnské diecéze od jejího založení. V diecézi udělil svátost biřmování téměř 150 tisícům lidí(do léta 2021).
Při České biskupské konferenci působí v komisí pro liturgii a jako předseda komise pro kněžskou formaci.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Komise ČBK - cirkev.cz |url=http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/ceska-biskupska-konference/komise-cbk/ |datum přístupu=2015-06-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150919061941/http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/ceska-biskupska-konference/komise-cbk/ |datum archivace=2015-09-19 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Je hlavním světitelem brněnských pomocných biskupů [[Petr Esterka|Petra Esterky]] a [[Pavel Konzbul|Pavla Konzbula]] a spolusvětitelem dalších sedmi biskupů., Mezimezi nimi např. i vídeňského arcibiskupa [[Christoph Schönborn|kardinála Ch.SchonbornaSchönborna]] a olomouckého arcibiskupa J.[[Jan Graubner|Jana Graubnera]]. Během svého biskupského působení oddosud r. 1990 do r. 2021(1990–2021) vysvětil celkem 249 kněží a (1990 -20191990–2019) také 44 jáhnů ke službě trvalého jáhenství.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Biskup Cikrle vysvětil 222 kněží| url = http://www.biskupstvi.cz/2014-06-30-biskup-cikrle-vysvetil-222-knezi| datum přístupu = 2014-06-30 | vydavatel = Biskupstvi.cz}}</ref> Dne 5. října 2012 vysvětil v katedrále sv. Petra a Pavla v pořadí čtyřtisícího kněze brněnské diecéze od jejího založení. V diecézi udělil svátost biřmování téměř 150 tisícům lidí (do léta 2021). Při [[Česká biskupská konference|České biskupské konferenci]] působí v komisí pro liturgii a jako předseda komise pro kněžskou formaci.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Komise ČBK - cirkev.cz |url=http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/ceska-biskupska-konference/komise-cbk/ |datum přístupu=2015-06-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150919061941/http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/ceska-biskupska-konference/komise-cbk/ |datum archivace=2015-09-19 |nedostupné=ano }}</ref>
V září 2009 přivítal v Brně na tuřanském letišti [[papež]]e [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]], který u příležitosti svatováclavských slavností uskutečnil svou apoštolskou návštěvu České republiky(první papež, který navštívil brněnskou diecézi) . Biskup mu na památku u té příležitosti daroval kopii náprsního kříže nalezeného na vykopávkách [[Slovanské hradiště Mikulčice|velkomoravského hradiště u Mikulčic]].<ref>[http://www.katyd.cz/clanky/papez-dostane-velkomoravsky-kriz.html Papež dostane velkomoravský kříž] na webu [[Katolický týdeník|Katolického týdeníku]].
 
</ref> Jinou kopii tohoto kříže nosí on sám také - je to pektorál, biskupský kříž - VIZ fotka vpravo .
V září 2009 přivítal v Brně na [[Letiště Brno-Tuřany|tuřanském letišti]] [[papež]]e [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]], který u příležitosti svatováclavských slavností uskutečnil svou apoštolskou návštěvu České republiky(první, papežpřičemž se stal prvním papežem, který navštívil brněnskou diecézi) . Biskup mu daroval na památku u té příležitosti daroval kopii náprsního kříže nalezeného na vykopávkách [[Slovanské hradiště Mikulčice|velkomoravského hradiště u Mikulčic]].<ref>[http://www.katyd.cz/clanky/papez-dostane-velkomoravsky-kriz.html Papež dostane velkomoravský kříž] na webu [[Katolický týdeník|Katolického týdeníku]].
</ref> Jinou kopii tohoto kříže nosí on sám také – je to pektorál, biskupský kříž. U příležitosti papežské návštěvy byly také v Brně vztyčeny dvě nové dominanty – velký kříž na jižním úbočí vrchu [[Petrov (Brno)|Petrova]] a velká bílá [[kotva]] u hlavního přístaviště na [[Brněnská přehrada|Brněnské přehradě]].
 
Roku 1996 zahájil beatifikační proces představené znojemského konventu sester Boromejek Matky [[Marie Vojtěcha Hasmandová|Vojtěchy Hasmandové]], který byl po několika letech převeden do vyšší fáze procesu a v Římě byl roku 2014 papežem Františkem potvrzen.<ref>"Papež potvrdil proces, který má blahořečit českou boromejku" [online], ''Aktuálně'' 2014-12-7. [cit. 04.06.15]. [http://zpravy.aktualne.cz/domaci/papez-potvrdil-proces-k-blahoreceni-vojtechy-hasmandove/r~b12e05327dfd11e49b26002590604f2e/ Dostupné online].
</ref>
 
Roku 2011 se zúčastnil spolu s kardinálem [[Dominik Duka|Dominikemkardinálem Dukou]] ve [[Vídeň|Vídni]] pohřbu rakouskéhoevropského politika a hlavy [[Habsburkové|habsburské]] dynastie [[Otto von Habsburg|Otty HabsburskéhoHabsbursko-LotringenaLotrinského]], jehož pozemské tělo jako jeden z mála biskupů doprovodil až k místu jeho posledního odpočinku v [[Císařská hrobka ve Vídni|císařské hrobce kapucinskéhokapucínského kostela]] ve [[Vídeň|Vídni]].<ref>Ve Vídni proběhlo poslední rozloučení s Ottou von Habsburgem, ''Česká televize'', 16.7. 2011 [cit. 04.06.15]. [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/130328-ve-vidni-probehlo-posledni-rozlouceni-s-ottou-von-habsburgem/ Dostupné online].
</ref>
 
V roce 20192020 oslavil 30. výročí své biskupské služby. aJiž jeroku nejdéle2018 působícím brněnským biskupempřekonal v historiidélce diecézepůsobení od6.&nbsp;brněnského jejíhobiskupa založení[[Antonín vArnošt roceSchaffgotsche|Antonína 1777.Arnošta Odhraběte konceSchaffgotsche]] 90.a letstal se aktivněnejdéle věnujesloužícím tiskovémubiskupem apoštolátuv ahistorii dodiecéze letoškaod (2021)jejího vydalzaložení nav dvěroce desítky knih1777.
 
Od konce 90. let se aktivně věnuje tiskovému apoštolátu a do letoška (2021) vydal na dvě desítky knih.
 
== Biskupská genealogie ==