Jakobínský teror: Porovnání verzí

'''Jakobínský teror''', zkráceně jen '''Teror''' ([[francouzština|francouzsky]] ''la Terreur''), též '''Hrůzovláda''', je ve [[dějiny Francie|francouzských dějinách]] označení období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] od [[5. září]] [[1793]] do [[28. červenec|28. července]] [[1794]],<ref>''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 266, heslo ''Terrorismus''</ref> které bylo charakteristické politickým násilím vyvolaným konfliktem mezi soupeřícími stranami [[girondisté|girondistů]] a [[jakobíni|jakobínů]] a bylo poznamenáno hromadnými [[poprava]]mi faktických i domnělých „nepřátel revoluce“ odsouzených [[revoluční tribunál|revolučním tribunálem]]. Dne 2. června 1793 byli pod tlakem [[Sansculoti|sansculotů]] zatčeni v [[Národní konvent|Konventu]] [[girondisté]] a od září 1793 se moci chopili [[jakobíni]] v čele s [[Maximilien Robespierre|Maxmilienem Robespierrem]] a [[Georges Danton|Dantonem]]. V tomto období dali revolucionáři popravit mezi 15 až 35 tisíci Francouzů, 300 000 dalších bylo uvězněno, často jen proto, aby obyvatelstvo bylo udržováno v neustálém strachu. K nejznámějším obětem teroru patřila královna [[Marie Antoinetta]]. Obětí teroru se nakonec stali i někteří z předních revolucionářů – popraven byl dokonce sám Danton. Období Teroru skončilo [[thermidorský převrat|politickým převratem]] 9. thermidorem ([[27. červenec]]) [[1794]], kdy byl Robespierre sám zatčen a druhého dne popraven.

 

 

== Příčiny a ideologie teroru ==